Dnes je první ročník Světového Dne goril

World Gorilla Day – Světový den goril je vyhlášen na 24. září a letos se slaví poprvé. Proč gorily? A proč jejich svátek? Existuje spousta významných dní v průběhu roku, věnovaných různým zvířatům – World Bonobo Day (byl vyhlášen loni poprvé a slaví se na Svatého Valentina), den lidoopů, den lvů, den tygrů atd. Má to vůbec nějaký význam? A pokud má tak jaký?

Pokud se podíváme na druhy zvířat zjistíme, že to jsou především zvířata ohrožená, známá ve světě, atraktivní pro širší veřejnost. Nejsem si jistá, zda existuje nějaký svátek věnovaný třeba švábům, nebo nějakým vzácným broukům. Třeba ano, ale nevím o tom. Vím ale, že pokud budu věnovat pozornost gorilám nebo tygrům ve dnech jejich svátků, třeba to pomůže i hmyzu, hlodavcům, ptákům nebo rostlinám, kteří žijí ve stejném biotopu jako gorily, a o kterých veřejnost nemá ani tušení.

V tak významných dnech jako Světový Den Goril probíhá spousta akcí, věnovaných těmto zvířatům. Jsou to speciální setkání v zoologických zahradách, přednášky pro veřejnost, promítání filmů, zveřejňování fotografií a článků, burcujících veřejnost k ochraně dnes zrovna goril.

Není to však jakýsi výmysl zoologů. Gorily jsou jedny z nejohroženějších druhů zvířat. Stíhá je jedna rána za druhou. Pytláci, které je loví a zabíjejí,  vykácení a vypalovaní pralesa, ve kterém žijí, nemoci včetně Eboly, válečné konflikty, přírodní katastrofy, jsou zdrojem masa pro lidi. Nejsou ušetřeny téměř ničeho na co si vzpomeneme.

Gorily nejsou ani stoprocentně chráněny ani v zoologických zahradách. I tady dochází k nehodám nebo přírodním katastrofám, při kterých zvířata uhynou. V zoo ale mají šancí přežít co nejdéle. Starají se o ně veterináři, aby zabránily předčasnému úhynu v důsledku nemoci. Starají se o ně s láskou jejich chovatelé. Tím, že přibližují život goril široké veřejnosti, pomáhají lidem pochopit jak to jsou úžasná zvířata a jak moc potřebují naší ochranu.

S rozvojem sociálních sítí vzniká nový fenomén – zvířata jsou nám téměř na dosah. Lide se spojují do zajímavých skupin, sledují zvířata na internetu, sdílejí navzájem fotky a videa. Kolik lidí dal dohromady pořad Odhalení, věnovaný skupině pražských goril. Nejsou to jenom anonymní gorily, jsou to „naši“ Richard, Kambuška, Kička, Bikira, Shinda, jsou to „naší kluci“ Kiburi, Nuru a Ajabu. A jsou ty „naše“ gorily i ve světe – Moja a její mládě, a její celá nová rodina v Cabarcenu, Tano a jeho „parťáci“ v Mnichově. A tak jak cestujeme po Zoo ve světě, rodina „našich goril“ se rozrůstá, stejně jako se rozrůstá společnost přátel a kamarádů, kteří sledují život goril, i když jen zprostředkovaně, a kteří jsou ochotní jakkoliv pomoci k záchraně těchto nádherných zvířat. Alespoň tak, že zaplatí vstupenku, vydají kalendář nebo knížku, koupí suvenýry, výtěžek ze kterých jde na záchranu goril, nebo adoptují nějakou gorilu v záchranných centrech přímo v Africe. Cest k pomoci je  mnoho. Nebyly by ale k ničemu, pokud by si lidé gorily nebrali „ za své“. I k tomu je dobrý World Gorilla Day.

Pálení nosorožčích rohů – proč tomu říkají kontroverzní?

Včera v Zoo Dvůr Králové již podruhé byly spáleny rohy nosorožců. Za posledních deset let se kolem použití rohů nosorožců rozpoutalo peklo. Sociální sítě jsou plné obrázků zvířat, kterým pytláci odřízli rohy zaživa až na kost a nechali je umírat bolestnou a mučivou smrtí. V tisku se objevují články, že jsou vykrádány už i muzejní sbírky, a rohy mizí i tam. Co se vlastně děje? Za vše můžou nově vzniklé fámy a pověry. Vietnam a Čína –jsou největší odběratelé rohů nosorožců. Ponecháme stranou pověru, že prášek z těchto rohů zvyšuje potenci, a proto je rohovina tak žádána. Ne, není to jediný a zdaleka hlavní důvod, proč došlo k doslova honu na tato nádherná zvířata, bohužel bezbranná vůči nájezdům ozbrojených pytláků. Obrovská poptávka rohoviny je vyvolána zoufalstvím lidí. Vznikla pověra, že prášek s nosorožčích rohů lečí rakovinu, nebo dokáže zabránit jejímu vzniku. A tak zoufali nemocní lidí a jejich příbuzní hledají naději. Bohužel ji vidí i tam kde není. Pověry a fámy vykonaly své. A vždy tam kde je poptávka, je i nabídka.

Ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas zahajuje akci "Burn horns save rhinos"

Aby toho nebylo moc, pak přišla další rána pro nosorožce a jejich záchranáře. Jeden z majitelů soukromé farmy z Jižní Afriky, který chová nosorožce a nashromáždil za léta zásoby rohoviny, vyhrál soud, který mu povolil tyto zásoby prodat v aukci. Představa, že rohy z nosorožců z umělého odchovu na farmách, pokryje nabídku je scestná. Pokud se něco nestane, zmizí divocí nosorožci z přírody a zůstanou jenom ti na farmách proto, aby jejích rohy se legálně prodávali.

Paula Kahumbu, keňská ochranářka

A proč pálení rohů? Mnozí lide uvažují tak, že pří té obrovské ceně rohoviny, za kterou se prodává na černém trhu, je možné existující zásoby prodat, a peníze investovat na záchranu žijících zvířat. To je sice krásná, ale naivní představa, která svadí lidi na špatnou cestu. Přece nikoho nikdy nenapadlo zabavené drogy prodávat, a peníze vydělané takovým způsobem investovat na potíraní drog nebo léčení drogově závislých. Zabavené drogy se hromadně spalují, vysílají to televize, píšou se o tom články. Všichni vědí, že tady kompromis není možný. To samé musí nastat i s rohovinou nosorožců nebo slonovinou. Žádný prodej, žádné uspokojení poptávky, žádný výdělek. A tak je nutné lidí přesvědčit, že roh nosorožce není žádný zázračný lék, není to žádný lék a nikomu nepomůže.

Prof.Richard Leakey

Proto velice vítám zatím ojedinělé akce, kde se rohy spálí, a kde fotky a vysvětlivky z těchto akcí obletí svět, buď na sociálních sítích, nebo v mediích. Zoo Dvůr Králové do toho se zapojila. Je průkopníkem v záchraně nosorožců. Doufám, že další zahrady ve světe jí budou následovat. A jakkoliv jsem často skeptická k některým opatřením, která prosazují zoologické zahrady, v tomto případě rozhodně nepovažují pálení nosorožčích rohů za kontroverzní akci. Jen tak dál. A držím palce zahradě a především nosorožcům.