Tak jsem znovu v Moskvě a
znovu v Moskevské zoo. I když jdu za Kirillem a gorilami na stejné místo,
teď to má nový název. Už to není pavilon primátů ale pavilon Geralda Darrella.
Je tady busta známého milovníka zvířat. Také i pondělí, které před dvěma lety
bylo dnem v zoo bez návštěvníku, už je otevřeno i pro ně.
První moje kroky vedou do zázemí.
Tradiční čaj nesmí chybět, a pak se jde za zvířaty. V zázemí mají skoro
roční samičku Mimi, kterou mamina po porodu odložila. Moskevská zoo má
zkušenosti s vracením odchovaných mláďat orangutany zpět do skupiny
poměrně brzo – poslední snad ve 6 měsících. Mimi čeká ale jiný osud – půjde do
Velké Britanie, do záchranného centra Monkey World. Proto je zatím v zázemí
sama. Starají se o ní ošetřovatele, každým dnem očekávají transport. Tak snad
naposledy několik fotek Mimi.
Gorily jsou už pohromadě ve
skupině i s Amou. Je z ní pěkný puberťák. Kirilla má rada pořad.
Velice zřídka on a Ama jsou pohromadě, bez ostatních goril, a vždy je k tomu
důvod. Posledně měli Amu zvážit a ošetřit jí male zranění na ruce. Ama se
posadila Kirillovi na bodu a čekala, že ji bude zase vozit jako kdysi. Jenom už
na to je moc těžká, váží 22 kg .
Šla jsem s Kirillem když dával do výběhu ke gorilám salát. Venku byla
jenom Ama. Kirill házel zeleninu ode dveří dovnitř, dveře byli otevřené. Ama
mne viděla za zady Kirilla a několikrát se pokusila zdrhnou za mnou. Naštěstí
Kirill jí vždy chytil do náruče a vrátil zpět.
Ve skupině je pohoda. Mají tam
malou gorilí holčičku o něco mladší než Arabu. Jmenuje se Afi, a to je třetí
potomek Kiry.
Dvorská Shinda také nezahalí.
Kirill říkal že je velice inteligentní. Nedávno do výběhu zavěsili na strom
hlavolam s otvory, ve kterých jsou pamlsky. Shinda se vůbec nenamáhala k tomu
lézt nebo šplhat. Sedla si na strom, hlavolam přitáhla za provaz k sobě a
pak v klidu hodovala. Ama je po ní, děla totéž, i když občas k pamlskům
se musí dostat jinak, třeba z hamaky. Přece jenom má jednu ruku a nemůže
současně viset a tahat pamlsky.
Veselo je i orangutanů. V Moskvě mají dvě skupiny –
jak bornejské, tak sumaterské. Jediný problém je s focením přes sklo – mne
se to nějak nedaří, pořad to je s odlesky a trochu rozmáznuté. Tak pár
fotek jenom pro představu. A pak zase nashledanou v Moskevské zoo za rok
(doufám).
Zajímavé čtení, dekuji-budu sledovat ��
OdpovědětVymazatMarino, díky Vám za dobré zprávy!! Jste-li ještě v Moskvě, pozdravujte Kirilla :-)! Šťastný zbytek pobytu a návrat!!
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat