tag:blogger.com,1999:blog-22342113807201652442024-03-17T02:18:46.705-07:00Ze života zvířatMarina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.comBlogger51125tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-34715286073080903492018-10-13T03:15:00.000-07:002018-10-13T03:15:38.526-07:00Návštěva v Zoo Moskva
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Minulý týden ve středu jsem
měla svátek. Neznám lepší možnost jak ho oslavit, než s přáteli a zvířaty.
Obé se mi splnilo na návštěvě Moskvy. Ráno jsem se vydala do Moskevské Zoo. Tam
už na mne čekal Kirill, chovatel goril a orangutanů. Začali jsme povídáním o
primátech, dali jsme si čaj a dorty, které donesl Kirill. Po čaji jsme šli se
podívat na gorily. Kirill jim dával svačinu, já jsem chvíli fotila. Dle Murphyho
zákona mně nefungoval foťák, tak jsme si vypomohla mobilem. Bohužel na fotkách
to je vidět, navíc přes sklo se odráží osvětlení v pavilonu. Ve skupině
goril v Zoo Moskva žije v současné době stříbrohřbetý samec Vizuri.
Nejstarší samice je Pabsi. Už jí moc neslouží zuby. Kvůli tomu byla v úterý na
chvíli uspána, nastoupil tým zubařů a kardiologů, a samice byla kompletně
vyšetřena. Dopadlo to dobře, bolavé zuby jí odstranili. Další z dospělých samic
je Kira. Má malou roztomilou holčičku Afi. Její další potomek Kvabena je puberťák.
Zanedlouho by měl skupinu opustit. Je tam i Shinda ze Zoo Dvůr Králové, matka
Amy. A nakonec Ama, moje kamarádka s jednou rukou. Už je velká, váží 30
kilo. Ve skupině zůstane napořád. Občas jí zlobí Kvabena, ale také s ním hodně
hraje. Celá skupina je v pohodě. Příští rok začne v pavilonu velká
rekonstrukce. Budou se zvětšovat venkovní výběhy, vymění se parkosy, do výběhu
se dají nové konstrukce a prolézačky.</span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0pq3CbB_LhwdiuDLehkylAG5Z1PBQMzcZ8CACO7JJyBzh-3M9XaTduCI-cyoY3zBYo2-YAp4EEd4jjX4RUct_19k6lAUHX8o40vzY2SSc7KZ6Nu2VuZJ9-O7En6CQts-sCgLi7L66Clg/s1600/IMAG0378.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0pq3CbB_LhwdiuDLehkylAG5Z1PBQMzcZ8CACO7JJyBzh-3M9XaTduCI-cyoY3zBYo2-YAp4EEd4jjX4RUct_19k6lAUHX8o40vzY2SSc7KZ6Nu2VuZJ9-O7En6CQts-sCgLi7L66Clg/s320/IMAG0378.jpg" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kvabena</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Po návštěvě u goril
jsme si dali výborný oběd, který pro nás připravil další chovatel. Jsme s ním
skoro rodáci, oba pocházíme z Uralu. Tak jsme si zavzpomínali na staré
časy. Já jsem si pochutnala na jídle, které běžně v Česku nemám. Potom
jsme šli se podívat na orangutany. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZzr57OGov8wlPe9J7QQh_IGNYM1eVfprLU_8xt_t85NlBOVLtYn_gEyRxhapTyOZNgLU5tLW7plk9UJm4Ij-5R7j0ftHra5fx3huuHuwtwA42S4r_GNyrQGuWBtWvOJZmd0tNkRs0UVs/s1600/IMAG0334.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZzr57OGov8wlPe9J7QQh_IGNYM1eVfprLU_8xt_t85NlBOVLtYn_gEyRxhapTyOZNgLU5tLW7plk9UJm4Ij-5R7j0ftHra5fx3huuHuwtwA42S4r_GNyrQGuWBtWvOJZmd0tNkRs0UVs/s320/IMAG0334.jpg" width="240" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;"><br /></span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Ve skupině bornejských
orangutanů jsou také změny. Především samice Lučana má mládě – samečka. Na tom
by nebylo nic tak zvláštního, pokud by se jednalo o jinou samici. Lučana měla
už pátý porod. První čtyři mláďata odložila, nikdy se o ně nestarala. Tak včichni
čekali, že to udělá i s pátým. Ale Lučana všechny překvapila, o své páté
mládě vzorně stará. A všem chovatelům spadl kámen ze srdce. Mají totiž na
starosti jiné mládě – pětiměsíčního samečka Matiki. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhucwSeD_kHDinV1oiUFha-upMkiSLF19gsMeyX2I8rmfeMnatTpou2_5daxxKzLCrUNTUKZdatEiE_GIdMiMFfnmbdqCxG-qPZ1mIX9CLyrIqf6lxSnwGZePY9p-8kIfLJO0dIR4A7cVw/s1600/IMAG0349.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhucwSeD_kHDinV1oiUFha-upMkiSLF19gsMeyX2I8rmfeMnatTpou2_5daxxKzLCrUNTUKZdatEiE_GIdMiMFfnmbdqCxG-qPZ1mIX9CLyrIqf6lxSnwGZePY9p-8kIfLJO0dIR4A7cVw/s320/IMAG0349.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTn1D2-k9WD5E-ggnSSSuxIGOzt_k4I6au7N3TZ0Za6pqAdbX7RviVZjTPzPvOu9irUlW7NnF2NhhyVr9SgAeswZtI2PhvcBLKemmdbPmmlVTWijB8LnMIgwL7xv3reQCc23IhCKua5mo/s1600/IMAG0361.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTn1D2-k9WD5E-ggnSSSuxIGOzt_k4I6au7N3TZ0Za6pqAdbX7RviVZjTPzPvOu9irUlW7NnF2NhhyVr9SgAeswZtI2PhvcBLKemmdbPmmlVTWijB8LnMIgwL7xv3reQCc23IhCKua5mo/s320/IMAG0361.jpg" width="240" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;"><br /></span></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Matiki se narodil v Zoo
Novosibirsk. Jeho matka Mišel pochází ze Zoo Moskva, je to dcera Lučany.
Historie se opakovala, ani tato samice se o mládě nestarala. Pět měsíců Matiki žil
v ohrádce, kde neměl nic k lezení. Úplně se vytratil uchopovací
reflex, měl slabé ručičky a nevěděl jak se zavěsit na laně nebo jak někam lézt.
Nakonec po konzultaci s vedením obou zoo bylo rozhodnuto, že Matiki pojede
do Moskvy, kde mají velké zkušenosti s odchovem mláďat a jejích začleněním
do skupiny. Matiki je teď čilé mládě. Má ve své místnosti natažené provazy, sítě
a začíná aktivně lézt do výšek. Uchopit ručičkou už umí dobře. Kirill vyprávěl,
jak jednou měnil prckovi plínku, a Matiki ho uchopil za plnovous a povisl na
něm. Prý bolest to byla veliká, až se Kirillovi v očích zajiskřilo. Měl co
dělat, aby Matiku z toho plnovousu sundal. Teď je to kouzelný sameček, je
zvědavý, vůbec se mne nebál. Byla jsem blahem bez sebe, že jsem si s ním chvíli
pohrála. Ani tentokrát oslava mého svátku neměla chybu. </span></div>
<b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-26647724418216193702018-07-14T06:59:00.001-07:002018-07-14T06:59:56.628-07:00Světový den šimpanzů - World Chimpanzee Day
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Dnes je Světový den
šimpanzů - World Chimpanzee Day</span><span style="font-family: Calibri;">. Slaví se poprvé, a teď je v řádě s Dny
bonobo nebo orangutanů. To všechno jsou lidoopi, naši nejbližší příbuzní. Bohužel
musíme je připomínat, protože jsou ohrožení, velice ohrožení nebo jím vážně
hrozí vyhubení v jejích domově, v Africe nebo Asií. A bohužel za vším
stojíme my, lide. Naše touha mít všeho co nejvíce, mít všechno teď a hned a za
každou cenu stojí za krutým osudem stovek a tisíc tvorů, tak nám blízkých a tak
nám podobných. Ztráta původních lesů, jejích vypalování a vykácení nejenom kvůli
dřevu ale i pro plantáže palmy olejné – zdroje palmového oleje, jejích zabíjeni
kvůli masu, jejích ohrožení Ebolou – to vše způsobilo, že musíme je připomínat
alespoň v Den, věnovaný pouze jim. Není to oslava jako naše, lidská. Tím vyvoláváme
zájem o tak vzácné lidoopy, účastníme se kampaní na jejích záchranu, na
záchranu jejích domovů.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizvo64RCRT03bp8kufeBM5yt3HHiQ-wKXIEINNHNKwK6jLYr2NFqky3Bdu1uqSMNscoE9LwExZWsGhjoRBcUyRgxy00hszWVadmp1-7b3znJCku_ZBiJtq7oh5BnQJBBCFg6Sb_OJCXSI/s1600/PICT0147.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizvo64RCRT03bp8kufeBM5yt3HHiQ-wKXIEINNHNKwK6jLYr2NFqky3Bdu1uqSMNscoE9LwExZWsGhjoRBcUyRgxy00hszWVadmp1-7b3znJCku_ZBiJtq7oh5BnQJBBCFg6Sb_OJCXSI/s320/PICT0147.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Pro mne šimpanzi mají
ale i osobní význam. Bylo mne tak 12-13 roku když jsem navštívila zoo ve městě,
kdy jsem se narodila. Byla zima, lidí bylo málo. Najednou paní chovatelka
rozhodla, že pustí malého, asi dvouletého šimpanze se proběhnou v pavilonu
a pustila ho z klece. Mládě bylo stejně zvědavé, jako jsme byli my,
návštěvnici. Pobíhalo kolem zábradlí, koukalo na nás. Pak najednou se zastavělo
u mne a chytlo mne za ruku. Byl to jemný dotek, ale v tu chvíli už jsem
byla ztracena. Chtěla jsem byt bioložkou, co si sebe pamatují, ale v tu dobu
jsem rozhodla, že musím pracovat s primáty. Šla jsem za svým cílem, sbírala
jsem každičký článek, co jsem našla o primátech, ležela jsem s knížkou o nich
a snila, jak budu se šimpanzi pracovat.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvvf7OU8XXVtZ4BTmT_kksZvPHmdLYSabmD49QH7_mIWQmOWxIMvSByMzCW2wRBa63bosQeKBoOQZVAyE4Oqtpw6hxVwmXNpzq4hyphenhyphen_Z76Mxch4pxx4qdkUdnI_4hmFiv8z4kYVK3gvx5s/s1600/Mar+simp1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="426" data-original-width="674" height="202" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvvf7OU8XXVtZ4BTmT_kksZvPHmdLYSabmD49QH7_mIWQmOWxIMvSByMzCW2wRBa63bosQeKBoOQZVAyE4Oqtpw6hxVwmXNpzq4hyphenhyphen_Z76Mxch4pxx4qdkUdnI_4hmFiv8z4kYVK3gvx5s/s320/Mar+simp1.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;"><br /></span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">V době začátku
mých studií na univerzitě v jiném městě v Rusku, v Petrohradu zrovna
se velice slibně rozvíjel výzkum chování šimpanzů v ústavu a v laboratoři,
kterou osnoval ještě I.P.Pavlov. Mnoho se o té práci psalo, vyšel dokument „Opičí
ostrov“ o životě skupiny šimpanzů. Rozhodla jsem napsat panu profesorovi L. A. Firsovovi,
který tento výzkum vedl a požádala jsem ho, zda u něj nemohu absolvovat praxi.
Překvapivě odpověděl kladně. A ták v mých 19 letech jsem se ocitla v městečku
Koltuší, kde se nacházeli laboratoře se zvířaty a stala jsem přede dveřmi za
kterými byli šimpanzi, moje nejmilejší tvorové provázející mne pák celý
profesní život. Byla to skupinka 5 šimpanzů: dospělá samec Taras, dvě samice
Silva a Gamma a jejích mláďata Boj a Timur. Od prvního dne jsem poznala všechny
stránky práce se šimpanzi – nejenom samotný výzkum ale i péče o mláďata, úklid
kleci, krmení, každodenní vedení záznamů o zvířatech a hlavně jejích poznávaní –
jejich povahy, jejích starosti, jejích mimika, jejích smích, jejích zvuky. Byla
to první zvířata, která mne doprovázela mým vstupem do vědeckého života a
navždy zůstala v mém srdci.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzVhfOJmCe1xHxawH87xQbUZvIJRDTJuPCKRaEQlrHWh9_b37-ELhrRzEHJ4O4UFoyzSqbdBvKVVM-6FnmDYKV4f9KNftndqpuLkDHIEFHpy5zlKU-_SjNh0IQGpGaMwDoGpqYx3rhIuA/s1600/MarJimmi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1053" data-original-width="1600" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzVhfOJmCe1xHxawH87xQbUZvIJRDTJuPCKRaEQlrHWh9_b37-ELhrRzEHJ4O4UFoyzSqbdBvKVVM-6FnmDYKV4f9KNftndqpuLkDHIEFHpy5zlKU-_SjNh0IQGpGaMwDoGpqYx3rhIuA/s320/MarJimmi.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;"><br /></span></div>
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Pak už bylo mnoho
dalších šimpanzů, mnoho setkaní s nimi v různých zoo ve světě, práce
i s jinými druhy primátů. Ale ta první pětka byla pro mne nejbližší. Vždy
když poznávám další šimpanzi, inspirují mne k dalším výzkumům, snažím se
jím co nejvíce porozumět a chci, aby žili ve svém domově v Africe spokojeně
a šťastně.</span><b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-83404004147339006242018-06-23T01:37:00.000-07:002018-06-23T01:37:07.692-07:00Je mi líto Koko
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Je mi líto
Koko. Odešla gorila, kterou doslova znal celý svět. Odešla legenda z říše zvířat.
Dokázala komunikovat s lidmi ve znakové řeči. Soucítím i s paní doktorkou
Pattersonovou, pro kterou Koko znamenala celý život, ostatně i jako ona pro
Koko. Truchlíme, vzpomínáme. Když se objevily první zprávy o výsledcích práce
Dr. Francine Pattersonové s touto gorilou, byl to doslova převrat v našem
myšlení, převrat ve znalostech co vše lidoopi dokážou a jak nám jsou blízké. </span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Vzpomínám
na začátky tohoto projektu. Byla jsem studentkou na univerzitě. Náhodou jsem se
dostala k časopisu Amerika v ruštině, což v období studené války
nebylo jednoduché. Na obálce byla fotka Koko. Byla jsem okouzlena jak Koko, tak i samotnou paní doktorkou
Pattersonovou. Pak se objevily jako houby po dešti převratné výsledky práce s dalšími
lidoopy – šimpanzici Washoe, šimpanzem Nimem, orangutanem Chantek, bonobem
Kanzi a mnoho dalšími. Výsledky byli fascinující. Představovaly různé vědecké
školy a různý pohled na problematiku mezidruhové komunikace. Snila jsem o tom,
že možná kdysi také budu vest podobný výzkum. </span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Po letech práce s lidoopy
jsem viděla i druhou stránku podobných výzkumů. Pokaždé mládě zařazené do
experimentu muselo být (ve většině případů) odebráno od matky. Lidé se pro taková
mláďata stávali náhradní rodinou. Někdo jako Dr. Pattersonová jim byl nablízku
po celý dlouhý život. Někteří jenom na krátký čas – buď skončil projekt, nebo
došlo financování. Ostatně i Dr. Fouts, který později o Washoe staral, byl
osobně hluboko zasažen skutečnosti, že se možná o ni nedokáže dále postarat, a
Washoe zůstane sama s neznámými zvířaty a neznámými lidmi. A už to nikdy
nebude ta samice šimpanze, kterou se narodila, navždy zůstane poznamenána
lidskou výchovou.</span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Být znova gorilou, nebo
šimpanzem, nebo orangutanem, po zásahu výchovy v lidské péči není snadné
pro žádného lidoopa. Jsou to desítky zvířat, vychované „na flašce“ z různých
důvodů a často snahou je zachránit za každou cenu, vypiplat je a vrátit zpět do
skupiny jedinců vlastního druhu. Občas se to ani nepovede, ale následky to zanechá
vždy. Milovníci goril v Zoo Praha si určitě vzpomenou jak dlouho a
bolestivě trvalo začlenění Bikiry, poznamenané lidskou péči do skupiny.</span></div>
<br />
<div style="margin: 0px 0px 13.33px; text-align: justify;">
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">Před lety i mně byla nabídnuta
možnost podobný experiment zopakovat v českých podmínkách. Řekla jsem ne a
přesvědčila iniciátory tohoto projektu, že teď už to je nepřijatelné především
z etického hlediska. Jsem ráda, že mne poslechli. Kdo chce o tom, co
podobný výzkum obnáší přečíst podrobněji, doporučuji český překlad knížky
Rogera Foutse „Nejbližší příbuzní“ (Roger Fouts, Stephen Tukell Mills, „Nejbližší
příbuzní“. Nakladatelství Mladá fronta, 2000). Lepší pohled na věc jsem
nenašla.</span></div>
<span style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 12pt; line-height: 115%; margin: 0px;">A tak mám dvojí pocity –
je mi nesmírně líto, že Koko odešla, je mi nesmírně lito Dr. Pattersonové,
která ztratila jednu z nejbližších bytostí ve svém životě. Na druhé straně
už je Koko svobodná, alespoň když ne v životě tak ve smrti. R.I.P. Koko.</span><b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-6770803950552499402017-11-08T04:10:00.000-08:002017-11-08T04:10:30.564-08:00Dnes se mi zdálo o Ňuňákovi
<br />
<div style="margin: 0px;">
Dnes se mi zdálo o Ňuňákovi. Věděla jsem už pár měsíců, že
je vážně nemocný, ale nepředpokládala jsem, že to vezme tak rychlý konec.</div>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Moje první setkáni s mláďaty orangutanů, Ňuňákem a Ňuninkou bylo
brzy potom, co přišli do Ústecké zoo. Bylo to zhruba před 27 lety. Pořad jsem
za nimi dojížděla, pracovala jsem s nimi – byli to první „malíři“
v mém projektu, zkoumajícího kreslení u lidoopů.</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3q8qvOosXJdL2U9b-RXPC9T89ifaGWRLC3puEEpbkdfsqXFLdR-QUlWUJD6HT6gnQtuTaE-UktwkA7_LSuDex5AsqP8tQ9U9PNKXlI9s811gEX32PWpskbDV2K2h-FGKd2lKn7X_sgo/s1600/MarNunak.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="747" data-original-width="1070" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3q8qvOosXJdL2U9b-RXPC9T89ifaGWRLC3puEEpbkdfsqXFLdR-QUlWUJD6HT6gnQtuTaE-UktwkA7_LSuDex5AsqP8tQ9U9PNKXlI9s811gEX32PWpskbDV2K2h-FGKd2lKn7X_sgo/s320/MarNunak.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Přede mnohá léty </span></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw7IF3Zjh82QyAyIBVsAWJYke042An7rShKtAAJl8flweu7juj5y8EMfiOY6V2V7VvIhYd6hIA_rPDx3bvuHfjoWrtB-jEMoP8S2NOVXBfUmy-egafpRvXp20zYn_7QH1T64Bqp3kuciQ/s1600/IMG_3527.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjw7IF3Zjh82QyAyIBVsAWJYke042An7rShKtAAJl8flweu7juj5y8EMfiOY6V2V7VvIhYd6hIA_rPDx3bvuHfjoWrtB-jEMoP8S2NOVXBfUmy-egafpRvXp20zYn_7QH1T64Bqp3kuciQ/s320/IMG_3527.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Naše poslední setkání</span></td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Vždy mě Ňuňák potěšil tím, že mne poznal i po
dlouhé době, přišel ke sklu a dával mi pusinky. Vzpomínám jak mne jednou jeho
„objetí“ připravilo o nový pár bot. Chystali jsme se ze zoologem z Ústecké
zoo služebně do Německa. Auto, kterým jsme měli vyrazit zatím bylo
v myčce, zbývala mne ještě asi hodina času, než se vydáme na cestu. Tak
jsme šli s paní chovatelkou, která se o ně starala, do klece, že ještě stihneme
s nimi něco nakreslit. Orangutanům bylo v té době mezi 5-6 lety, Ňuňák
už byl poměrně velký a hlavně silný. Zrovna kreslit se mu nechtělo, zato se
pusinkovat a objímat se se mnou ano. A tak mne objal a funěl mi na krk a na rameno.
Paní chovatelka se lekla, že mi něco udělá, chytila ho za vlasy na hlavě a
jenom říkala: „Ňuňáku, maloučko“. Neštěstí mi nic neudělal. Líbily se mu ale
moje nové lodičky, zvláště mašle na nich. Jednu mi utrhl a hrál si s ní.
Tak jsme šli ven, ještě se chovatelce podařilo tu mašli Ňuňákoví sebrat. Co
teď? Náhradní boty jsem s sebou neměla, vracet se do Prahy kvůli tomu se
mi nechtělo také, ani nebyl čas. Pan doktor, co léčil zvířata, mi tu mašli
nějak přicvaknul zpět na botu. Moc to nedrželo, tak jsem utrhla i tu druhou, a
jelo se. Odnesla jsem tehdy ponaučení, že naše mláďata orangutanů už nejsou
mláďata, dorůstají a začínají mohutnět a sílit. Měla jsem z nich respekt.</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiav3Tk9wZPM8KlpvLXuGhrEpts6cLDuQOP7WjkRxYjWa_gMK4W1QvfCTv4ulE72Q91gmMaAWrCXla7WlRk6SmYOnT0LLkPGrh1KfXucriNCdn7WgWWLsCdLwLE_ehbO1hOesJMPqZJgf4/s1600/IMG_2870.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiav3Tk9wZPM8KlpvLXuGhrEpts6cLDuQOP7WjkRxYjWa_gMK4W1QvfCTv4ulE72Q91gmMaAWrCXla7WlRk6SmYOnT0LLkPGrh1KfXucriNCdn7WgWWLsCdLwLE_ehbO1hOesJMPqZJgf4/s320/IMG_2870.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">
<div style="margin: 0px;">
<span style="font-size: small;">Paní režisérka Poledňákova dostala od Ňuňaka na památku
malované srdce.</span></div>
</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Za ta léta jsem viděla Ňuňáka s Ňuninkou někdy
více, někdy skoro ne. Před třemi roky jsme v Zoo slavili jejich 25 let, prožitých
v Ústí a 25 let od natáčení filmu „Dva lidí v Zoo“. </span><br />
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;"></span><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">Mnoho dalších let mi oba, i Ňuňák i Ňuninka dělali
radost. Byli moc šikovní, zvědaví. Bohužel, dnes Ňuňák odešel navždy. Už se mně
o něm bude jenom zdát, a zůstanou mi po něm jenom fotky a videa. Ale hlavně mi
zůstanou vzpomínky, které jsou jenom moje. Tak, kamaráde, odpočívej
v pokoji…</span><b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-88584299794377557632017-09-24T00:34:00.000-07:002017-09-24T00:34:39.444-07:00Dnes je první ročník Světového Dne goril
<br />
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
World Gorilla Day – Světový den goril je vyhlášen na 24. září
a letos se slaví poprvé. Proč gorily? A proč jejich svátek? Existuje spousta
významných dní v průběhu roku, věnovaných různým zvířatům – World Bonobo
Day (byl vyhlášen loni poprvé a slaví se na Svatého Valentina), den lidoopů,
den lvů, den tygrů atd. Má to vůbec nějaký význam? A pokud má tak jaký?</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2HCdVM-DIISkFZ5DJ4ekz9kXzwzalP-Ce63OT_L9LSzoWO6HO_oifRGVI4QfrCzdLTuJHVA1rM4-Z1TxzQU0TyrRqjnEbEvSJN9T0Bff4l4QNQpfFuFcC-OF3fqhr8wzB80UuqrhddHE/s1600/IMG_9182.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2HCdVM-DIISkFZ5DJ4ekz9kXzwzalP-Ce63OT_L9LSzoWO6HO_oifRGVI4QfrCzdLTuJHVA1rM4-Z1TxzQU0TyrRqjnEbEvSJN9T0Bff4l4QNQpfFuFcC-OF3fqhr8wzB80UuqrhddHE/s320/IMG_9182.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
Pokud se podíváme na druhy zvířat zjistíme, že to jsou
především zvířata ohrožená, známá ve světě, atraktivní pro širší veřejnost.
Nejsem si jistá, zda existuje nějaký svátek věnovaný třeba švábům, nebo nějakým
vzácným broukům. Třeba ano, ale nevím o tom. Vím ale, že pokud budu věnovat
pozornost gorilám nebo tygrům ve dnech jejich svátků, třeba to pomůže i hmyzu, hlodavcům,
ptákům nebo rostlinám, kteří žijí ve stejném biotopu jako gorily, a o kterých
veřejnost nemá ani tušení. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEZilEzhpHJ_9ieGOtsc-AUgDYYJXHxctYdN-RXp6ucsqdfNLIGrXXlevQo1n0xC88fJh7NgBpZdKq7bCDpcm_n2dTBcElweAsMmWEqj9hB6inlhGyKLqXdBOT1EY062MiXdIcyq4PcgM/s1600/IMG_9191.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEZilEzhpHJ_9ieGOtsc-AUgDYYJXHxctYdN-RXp6ucsqdfNLIGrXXlevQo1n0xC88fJh7NgBpZdKq7bCDpcm_n2dTBcElweAsMmWEqj9hB6inlhGyKLqXdBOT1EY062MiXdIcyq4PcgM/s320/IMG_9191.JPG" width="320" /></a></div>
V tak významných dnech jako Světový Den Goril probíhá
spousta akcí, věnovaných těmto zvířatům. Jsou to speciální setkání
v zoologických zahradách, přednášky pro veřejnost, promítání filmů, zveřejňování
fotografií a článků, burcujících veřejnost k ochraně dnes zrovna goril.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9CHmYrYPThy-UTo-o0p5q9LiTVcIk1BgUZNfyfDCHTtFXT7MfAFzXsdzy1r5iaKzzWy_e_h0E_-YdSYSWMEDG2BCoHCpX-NttMNomQL9Wc14VROz-_Eq9Z9PckUMFp12HgO7wvScyvKc/s1600/IMG_9195.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9CHmYrYPThy-UTo-o0p5q9LiTVcIk1BgUZNfyfDCHTtFXT7MfAFzXsdzy1r5iaKzzWy_e_h0E_-YdSYSWMEDG2BCoHCpX-NttMNomQL9Wc14VROz-_Eq9Z9PckUMFp12HgO7wvScyvKc/s320/IMG_9195.JPG" width="320" /></a></div>
Není to však jakýsi výmysl zoologů. Gorily jsou jedny z nejohroženějších
druhů zvířat. Stíhá je jedna rána za druhou. Pytláci, které je loví a zabíjejí,<span style="margin: 0px;"> </span>vykácení a vypalovaní pralesa, ve kterém
žijí, nemoci včetně Eboly, válečné konflikty, přírodní katastrofy, jsou zdrojem
masa pro lidi. Nejsou ušetřeny téměř ničeho na co si vzpomeneme.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0BdEcWHP80T9aaaBsGFBkBs7825eUgBGqAJJ23S0t78A7xtAiVTU-jLG-jZDAIRa2huLYXeyA8EbJZTdd1Yf1t45TN2EG7u5CyZRblErptwHljiiTA0JwVx5hC-rAFIopRGop7J7FAZ8/s1600/IMG_9208.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0BdEcWHP80T9aaaBsGFBkBs7825eUgBGqAJJ23S0t78A7xtAiVTU-jLG-jZDAIRa2huLYXeyA8EbJZTdd1Yf1t45TN2EG7u5CyZRblErptwHljiiTA0JwVx5hC-rAFIopRGop7J7FAZ8/s320/IMG_9208.JPG" width="320" /></a></div>
Gorily nejsou ani stoprocentně chráněny
ani v zoologických zahradách. I tady dochází k nehodám nebo přírodním
katastrofám, při kterých zvířata uhynou. V zoo ale mají šancí přežít co
nejdéle. Starají se o ně veterináři, aby zabránily předčasnému úhynu
v důsledku nemoci. Starají se o ně s láskou jejich chovatelé. Tím, že
přibližují život goril široké veřejnosti, pomáhají lidem pochopit jak to jsou
úžasná zvířata a jak moc potřebují naší ochranu. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvgrK3VRpMF6fEvG91jFoNMqbpbQD4SYH-SxMrX4Qldtd8joxpgk41heyX30O_jRvqB26O8y2vLFyz9QgEIzpHQlIcjpNvpr6RKhOsJUeTzCCecIN0cpovi-Ya5Wk9NGtJ0DmecPRp9P4/s1600/IMG_9233.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvgrK3VRpMF6fEvG91jFoNMqbpbQD4SYH-SxMrX4Qldtd8joxpgk41heyX30O_jRvqB26O8y2vLFyz9QgEIzpHQlIcjpNvpr6RKhOsJUeTzCCecIN0cpovi-Ya5Wk9NGtJ0DmecPRp9P4/s320/IMG_9233.JPG" width="213" /></a></div>
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
<br /></div>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; margin: 0px;">S rozvojem sociálních sítí vzniká nový fenomén – zvířata jsou nám
téměř na dosah. Lide se spojují do zajímavých skupin, sledují zvířata na
internetu, sdílejí navzájem fotky a videa. Kolik lidí dal dohromady pořad
Odhalení, věnovaný skupině pražských goril. Nejsou to jenom anonymní gorily,
jsou to „naši“ Richard, Kambuška, Kička, Bikira, Shinda, jsou to „naší kluci“
Kiburi, Nuru a Ajabu. A jsou ty „naše“ gorily i ve světe – Moja a její mládě, a
její celá nová rodina v Cabarcenu, Tano a jeho „parťáci“ v Mnichově.
A tak jak cestujeme po Zoo ve světě, rodina „našich goril“ se rozrůstá, stejně
jako se rozrůstá společnost přátel a kamarádů, kteří sledují život goril, i
když jen zprostředkovaně, a kteří jsou ochotní jakkoliv pomoci k záchraně
těchto nádherných zvířat. Alespoň tak, že zaplatí vstupenku, vydají kalendář
nebo knížku, koupí suvenýry, výtěžek ze kterých jde na záchranu goril, nebo adoptují
nějakou gorilu v záchranných centrech přímo v Africe. Cest k pomoci
je<span style="margin: 0px;"> </span>mnoho. Nebyly by ale k ničemu,
pokud by si lidé gorily nebrali „ za své“. I k tomu je dobrý World Gorilla
Day.</span><b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-29178968629022228362017-09-20T00:57:00.000-07:002017-09-20T00:57:14.068-07:00Pálení nosorožčích rohů – proč tomu říkají kontroverzní?
<br />
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
Včera v Zoo Dvůr Králové již
podruhé byly spáleny rohy nosorožců. Za posledních deset let se kolem použití
rohů nosorožců rozpoutalo peklo. Sociální sítě jsou plné obrázků zvířat, kterým
pytláci odřízli rohy zaživa až na kost a nechali je umírat bolestnou a mučivou
smrtí. V tisku se objevují články, že jsou vykrádány už i muzejní sbírky,
a rohy mizí i tam. Co se vlastně děje? Za vše můžou nově vzniklé fámy a pověry.
Vietnam a Čína –jsou největší odběratelé rohů nosorožců. Ponecháme stranou
pověru, že prášek z těchto rohů zvyšuje potenci, a proto je rohovina tak žádána.
Ne, není to jediný a zdaleka hlavní důvod, proč došlo k doslova honu na
tato nádherná zvířata, bohužel bezbranná vůči nájezdům ozbrojených pytláků.
Obrovská poptávka rohoviny je vyvolána zoufalstvím lidí. Vznikla pověra, že prášek
s nosorožčích rohů lečí rakovinu, nebo dokáže zabránit jejímu vzniku. A
tak zoufali nemocní lidí a jejich příbuzní hledají naději. Bohužel ji vidí i tam
kde není. Pověry a fámy vykonaly své. A vždy tam kde je poptávka, je i nabídka.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_uMln6S3svydrE5JgeifjQ5Zz94e5z0b4kPaMrUXiw-U_ITUvoerjNfsvJ3fl085WWL455dpUVmgqMsFFXmNExcxNWv47L34Vt3G4-6UuUWYu_SyX73eF3_o1Pt8WNh60SJIo76UMpEY/s1600/P1040392.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_uMln6S3svydrE5JgeifjQ5Zz94e5z0b4kPaMrUXiw-U_ITUvoerjNfsvJ3fl085WWL455dpUVmgqMsFFXmNExcxNWv47L34Vt3G4-6UuUWYu_SyX73eF3_o1Pt8WNh60SJIo76UMpEY/s320/P1040392.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas zahajuje akci "Burn horns save rhinos"</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
Aby toho nebylo moc, pak přišla
další rána pro nosorožce a jejich záchranáře. Jeden z majitelů soukromé
farmy z Jižní Afriky, který chová nosorožce a nashromáždil za léta zásoby
rohoviny, vyhrál soud, který mu povolil tyto zásoby prodat v aukci.
Představa, že rohy z nosorožců z umělého odchovu na farmách, pokryje
nabídku je scestná. Pokud se něco nestane, zmizí divocí nosorožci
z přírody a zůstanou jenom ti na farmách proto, aby jejích rohy se legálně
prodávali. </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnXT6flPI8suUzc1ZzOTBC1ahwz9as9sReIbegYgd_7e1od-BvuwpfTMmowFselu9mRu5g10R6mdpMfT2XFuKGPHKuvHYD7zNJXL_g1lN4EAUA-Vbj8FNui_IT-USCi5sfo5SfF2L1LMc/s1600/P1040396.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnXT6flPI8suUzc1ZzOTBC1ahwz9as9sReIbegYgd_7e1od-BvuwpfTMmowFselu9mRu5g10R6mdpMfT2XFuKGPHKuvHYD7zNJXL_g1lN4EAUA-Vbj8FNui_IT-USCi5sfo5SfF2L1LMc/s320/P1040396.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Paula Kahumbu, keňská ochranářka</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
A proč pálení rohů? Mnozí lide
uvažují tak, že pří té obrovské ceně rohoviny, za kterou se prodává na černém
trhu, je možné existující zásoby prodat, a peníze investovat na záchranu žijících
zvířat. To je sice krásná, ale naivní představa, která svadí lidi na špatnou
cestu. Přece nikoho nikdy nenapadlo zabavené drogy prodávat, a peníze vydělané
takovým způsobem investovat na potíraní drog nebo léčení drogově závislých.
Zabavené drogy se hromadně spalují, vysílají to televize, píšou se o tom
články. Všichni vědí, že tady kompromis není možný. To samé musí nastat i
s rohovinou nosorožců nebo slonovinou. Žádný prodej, žádné uspokojení
poptávky, žádný výdělek. A tak je nutné lidí přesvědčit, že roh nosorožce není
žádný zázračný lék, není to žádný lék a nikomu nepomůže. </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgugafcY-TS29rQKCnLl3yN0xNXUt-sXGjd3Ss82Nft00D4G02AsXRRskDKveATNHVR0AHwBQI1jV2ivEcdPTUhyphenhyphenHPhKa-08gbc5LpnP7Y6DzuXAgqHVTQ_go354yteI6PaWP0JGKMYzcU/s1600/P1040399.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgugafcY-TS29rQKCnLl3yN0xNXUt-sXGjd3Ss82Nft00D4G02AsXRRskDKveATNHVR0AHwBQI1jV2ivEcdPTUhyphenhyphenHPhKa-08gbc5LpnP7Y6DzuXAgqHVTQ_go354yteI6PaWP0JGKMYzcU/s320/P1040399.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prof.Richard Leakey</td></tr>
</tbody></table>
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="margin: 0px; text-align: justify;">
Proto velice vítám zatím
ojedinělé akce, kde se rohy spálí, a kde fotky a vysvětlivky z těchto akcí
obletí svět, buď na sociálních sítích, nebo v mediích. Zoo Dvůr Králové do
toho se zapojila. Je průkopníkem v záchraně nosorožců. Doufám, že další
zahrady ve světe jí budou následovat. A jakkoliv jsem často skeptická k
některým opatřením, která prosazují zoologické zahrady, v tomto případě
rozhodně nepovažují pálení nosorožčích rohů za kontroverzní akci. Jen tak dál.
A držím palce zahradě a především nosorožcům.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGFUcgKJvIijiBTivuy7IAVDIb-1v2v6eyKYml_l6KQsvxntC2u7ae0Ea8E4gDkQDi6gDXazcjZEZ5VvEv30wrW2eVyKT__hO4Mfgi07wMc80Sf1NbIBonfu3-0v8FaUngD78UdYogU8o/s1600/P1040402.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGFUcgKJvIijiBTivuy7IAVDIb-1v2v6eyKYml_l6KQsvxntC2u7ae0Ea8E4gDkQDi6gDXazcjZEZ5VvEv30wrW2eVyKT__hO4Mfgi07wMc80Sf1NbIBonfu3-0v8FaUngD78UdYogU8o/s320/P1040402.JPG" width="320" /></a></div>
<b></b><i></i><u></u><sub></sub><sup></sup><strike></strike>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-85529834072492758142017-02-14T01:25:00.000-08:002017-02-14T01:25:37.130-08:00Co dnes slavíme – (jenom) Valentýna?
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Dnes je den všech zamilovaných.
Lidí se usmívají, jsou na sebe milí, kupují dárečky pro své lásky. Ale dnes poprvé
je také vyhlášen Světový den Bonobo (World Bonobo´s Day). Pro ty, kdo neví kdo
bonobove jsou – jsou to lidoopi, kteří spolu s gorilami, šimpanzi a
orangutany patří do skupiny velkých lidoopů, ale též do skupiny ohrožených
druhů zvířat. Žijí ve střední Africe, v zemích kde probíhají občanské
války, kde jsou ohroženi Ebolou a dalšími nemocemi, kde ztrácejí svůj domov
v důsledku kácení pralesa nebo činnosti člověka, kde jsou loveni a zabíjeni
buď na maso nebo jako na něco, co se dá dobře zpeněžit.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_ZQ7fO6lSASV0qTrxvfp1Ml-J1Yq5apLsvUPH78O_xedkSQueuJqlYlz1FvWfM1BgtYi0LnfCtfSghVZdpcDGFlnPvjhmKHu4katC-asUJZ6jcvVrmyoA2lgftW0YT6m7oSQ1rCJVnG4/s1600/DSC_06372006.05.22_12_28_32.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_ZQ7fO6lSASV0qTrxvfp1Ml-J1Yq5apLsvUPH78O_xedkSQueuJqlYlz1FvWfM1BgtYi0LnfCtfSghVZdpcDGFlnPvjhmKHu4katC-asUJZ6jcvVrmyoA2lgftW0YT6m7oSQ1rCJVnG4/s320/DSC_06372006.05.22_12_28_32.JPG" width="214" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Zároveň to ale jsou úžasní tvorové,
velice inteligentní, schopní abstraktního myšleni. Jsou k člověku
v řadě znaků nejblíže. Pro mnoho lidí představují především zvířata, kteří
řeší konflikty ve skupinách sexem. Sexuální „hrátky“ jsou schopni provozovat
mnohokrát za den, každý s každým nebo i sami se sebou. Svým vzhledem a
chováním si zasloužilí přezdívku „Hypíci“ mezi lidoopy. Používají nástroje,
stavějí si hnízda, používají hlavně rostlinou potravu, především ovoce, ale
jsou schopní občas něco ulovit, nebo pojídají hmyz. Chůzí po dvou se nejvíce ze
všech ostatních lidoopů podobají člověku. A jsou spolu s jiným druhem šimpanze,
šimpanzem učenlivým, k nám geneticky nejblíže.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDI2x1RQbS-z0Ix2GzPi61yHKk2e4N4N-7-nhqZ4gWxDEaxOEL93ntdj7h6yWjGz5KOkJ7EguVgmvnZTCvUcmfFLWsL1l1X9oyO3W1enElcM0Jz1s8ZaFcugNJzJTtUVIuzHo1nrZnn0o/s1600/DSC_06402006.05.22_12_30_23.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDI2x1RQbS-z0Ix2GzPi61yHKk2e4N4N-7-nhqZ4gWxDEaxOEL93ntdj7h6yWjGz5KOkJ7EguVgmvnZTCvUcmfFLWsL1l1X9oyO3W1enElcM0Jz1s8ZaFcugNJzJTtUVIuzHo1nrZnn0o/s320/DSC_06402006.05.22_12_30_23.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Bohužel, tam kde žijí i bonobove,
je život místních obyvatel je velice těžký (Kongo). Pokud přežili občanskou
válku, pokud přežili epidemie Eboly, chtějí žít dobře jako každý člověk.
Spousta frustrovaných mladých mužů už nechce trpět hlady, žít ze dne na den.
Někteří z nich to řeší útěkem do bohatších zemí, kde chtějí mít všechno a
hned. Někteří z nich ale ve své domovině berou do ruky zbraň. Pak vznikají
konflikty, které mají nedozírné následky. Bonobové, šimpanzi nebo gorily pak nikoho
nezajímají. Když válečné šílenství utichne, pak se z toho všichni dlouho vzpamatovávají.
Uvědomují si, že spousta věcí se už nedá napravit. Snad se ale ještě dá zachránit
alespoň části pralesa, kde žijí a potřebují ochranu spousty druhů zvířat, i
bonobove. A tak si je velice symbolicky budeme připomínat ve stejný den, jako
je svátek lásky, Den Sv.Valentýna a Světový den Bonobo. „Hypíci“ mezi lidoopy
si to zaslouží. (Fotil v Zoo Apenheul, Apeldoorn, Holandsko Jan Kadeřábek).</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHILz45Jyhv5n56Ix2tlkzkn7TbcViRwHExTw2cG-5oTjoCOypGMQWjVbQJoDAQ9BRa867O9rkBkfC5sQ1acOroPaebxuUNjbAIy2UMseMeP9EXUw9_HdTSJwqfKdVYLgBhNokjsRf4dw/s1600/DSC_06412006.05.22_12_30_34.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHILz45Jyhv5n56Ix2tlkzkn7TbcViRwHExTw2cG-5oTjoCOypGMQWjVbQJoDAQ9BRa867O9rkBkfC5sQ1acOroPaebxuUNjbAIy2UMseMeP9EXUw9_HdTSJwqfKdVYLgBhNokjsRf4dw/s320/DSC_06412006.05.22_12_30_34.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
P.S. Před rokem jsme pořádali
výstavu fotografií bonobo z útulku Lola ya Bonobo v Kongu. Výstava už
skončila, ale fotky a video o nich můžete prohlednout na webových stránkách: <a href="http://www.vystavabonobo.cz/"><span style="color: blue;">www.vystavabonobo.cz</span></a></div>
</div>
</div>
</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-44925106573375262602017-01-31T09:17:00.002-08:002017-01-31T09:17:59.638-08:00Na výstavě v Moskvě
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Rok 2017 je v Rusku vyhlášen
rokem ekologie. Nemám žádné iluze ohledně dodržování zákonů, chránicích
přírodu, a to nejenom v Rusku, ale i ve vyspělých zemích včetně EU.
Nicméně s vyhlášením roku )kolonie po celé zemi probíhá a ještě proběhne
spousta akcí, zaměřených na ochranu přírody. Byla jsem minulý týden ne jedné z nich
– výstavě<span lang="RU" style="mso-ansi-language: RU;">, </span>název které se dá přeložit
něco jako Původní (netknuté) Rusko (<span lang="RU" style="mso-ansi-language: RU;">Первозданная Россия)</span>. Na výstavě jsou představeny nejlepší
fotografie roku od známých fotografů. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlEBxzRmtNfGb7r1upaUZ3U24PkdRRklZqIQqR6T2I1ddcy-ZAFz12lCBepuS3TnF9d0Nd88JQm5VXpz1S6tX9Tp9P9YBC1lwg5p4m3SDWqavzPB7qoWCICb4V1EmXJkHL0dM7DI7EN5A/s1600/WP_20170122_12_25_49_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlEBxzRmtNfGb7r1upaUZ3U24PkdRRklZqIQqR6T2I1ddcy-ZAFz12lCBepuS3TnF9d0Nd88JQm5VXpz1S6tX9Tp9P9YBC1lwg5p4m3SDWqavzPB7qoWCICb4V1EmXJkHL0dM7DI7EN5A/s320/WP_20170122_12_25_49_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguM1Vck3WX9A21zTYliZsXD2FZdQMIpRipByqwakxTLEIJoXQRmsd5uXhaYYaWSUJ8E2eSwNkzLusvLj-3joAOP2_RqNleENzafTv7hQQDCs5lxjgoX3QfRcdC34dZOEYFRDZXWE7zE18/s1600/WP_20170122_12_29_59_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguM1Vck3WX9A21zTYliZsXD2FZdQMIpRipByqwakxTLEIJoXQRmsd5uXhaYYaWSUJ8E2eSwNkzLusvLj-3joAOP2_RqNleENzafTv7hQQDCs5lxjgoX3QfRcdC34dZOEYFRDZXWE7zE18/s320/WP_20170122_12_29_59_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikWeVyLXScax8ZEz_EYpB-Z8lQaOh4rbGDbOdb6Y0FtdEc_KTvgQIN3nI_f-JgLzaG_qObEWMX20bHZtSIeMZgYcX2rfEOMjfKf_y8EtwUEAix3rj84BnSjrnZb08yDC3zmxxTHcbOjVk/s1600/WP_20170122_12_30_52_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikWeVyLXScax8ZEz_EYpB-Z8lQaOh4rbGDbOdb6Y0FtdEc_KTvgQIN3nI_f-JgLzaG_qObEWMX20bHZtSIeMZgYcX2rfEOMjfKf_y8EtwUEAix3rj84BnSjrnZb08yDC3zmxxTHcbOjVk/s320/WP_20170122_12_30_52_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxLHONJawIOC4nSsB0m65TBnLA-7xhilcHozQq63QwLDdUillnyORitp5OzXD7ZemhR41AZ_TuSz8OO_8YYpWONSXN7fZmwhAA36T1TF6wB8hIWqB-uH23fC6N386UAGM_dRy3j_jPNVo/s1600/WP_20170122_12_31_08_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxLHONJawIOC4nSsB0m65TBnLA-7xhilcHozQq63QwLDdUillnyORitp5OzXD7ZemhR41AZ_TuSz8OO_8YYpWONSXN7fZmwhAA36T1TF6wB8hIWqB-uH23fC6N386UAGM_dRy3j_jPNVo/s320/WP_20170122_12_31_08_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV3MU5XIdGfDkF2PHWw9Xi-_8YgG_JJbJefkUJ_K9vuhpfYojDBMy4JEjZLQOD1VK7wKmNE8MKwzZIVxmJ-GGJ19r-aJey1qASWSoE9KTgmpI1l7WuqQr6Ooqh61Nur_HzeynNEiv5zMU/s1600/WP_20170122_12_32_55_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhV3MU5XIdGfDkF2PHWw9Xi-_8YgG_JJbJefkUJ_K9vuhpfYojDBMy4JEjZLQOD1VK7wKmNE8MKwzZIVxmJ-GGJ19r-aJey1qASWSoE9KTgmpI1l7WuqQr6Ooqh61Nur_HzeynNEiv5zMU/s320/WP_20170122_12_32_55_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiITPK7_eghXLhziNs0ogF2bKoPkv-fO5lSww1zSyjdP09in2XcIMeNyN3kmAr-Br8IsxRFmQI4RckSL1OJ-Ni7Gi5u4qnEf2OPKzUqqfCrHQoGPDkQip0ziEzmrR95GKHfD7By_4DnXQU/s1600/WP_20170122_12_33_13_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiITPK7_eghXLhziNs0ogF2bKoPkv-fO5lSww1zSyjdP09in2XcIMeNyN3kmAr-Br8IsxRFmQI4RckSL1OJ-Ni7Gi5u4qnEf2OPKzUqqfCrHQoGPDkQip0ziEzmrR95GKHfD7By_4DnXQU/s320/WP_20170122_12_33_13_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
V průběhu každého dne jsou
také přednášky, zaměřené na ochranu přírody z různých regionů Ruska. Probíhají
také setkání s fotografy, které radí návštěvníkům, jak dobře fotit, nebo vyprávějí
své zážitky. V kinosálu promítají dokumenty o přírodě, jsou také i tady
setkání s tvůrci filmů.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirNL1YcPcr0S1P7epetLGpu65DSQDGXVN1wktYVbBbyyOWotQLWLnCBpPv4dDJ6-lPnUGivl_GhXEVPpuAyD8u7LljeDlWRhVHTJJmfV8tamSqfYrLGUJDyYhVbw_u4gIMuSAqFtKJZWA/s1600/WP_20170122_12_27_13_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirNL1YcPcr0S1P7epetLGpu65DSQDGXVN1wktYVbBbyyOWotQLWLnCBpPv4dDJ6-lPnUGivl_GhXEVPpuAyD8u7LljeDlWRhVHTJJmfV8tamSqfYrLGUJDyYhVbw_u4gIMuSAqFtKJZWA/s320/WP_20170122_12_27_13_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi50_BZ-7nmfSC_SgZFC10saHBXtEK1j1Oay60ygwO-VFHFR2sxxI2XVROsL9pfyHQZh27oNDkBbolasLIYgkVkDx415wJemOWgtj_b_gd24RETsYPVjcchG4seSyNenIVbcR6R5eJJUqU/s1600/WP_20170122_12_28_16_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi50_BZ-7nmfSC_SgZFC10saHBXtEK1j1Oay60ygwO-VFHFR2sxxI2XVROsL9pfyHQZh27oNDkBbolasLIYgkVkDx415wJemOWgtj_b_gd24RETsYPVjcchG4seSyNenIVbcR6R5eJJUqU/s320/WP_20170122_12_28_16_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Organizátoři nezapomínají i na
děti. Mají zde tvůrčí dílny. Učí se poznávat zvířata.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxq_bWjeliuamtx3sUDW-6hxYzXt5G1ShW5zdf8IbwETDFv7xCBPCVKTpXsSbp-tmQG-0VKRKPIBdEniqShzQN2y-vNOXqxEBSMHVAzud5VRPRs3awSoVuG5jMNsbma6UUlvz-yxOB1bQ/s1600/WP_20170122_12_45_20_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxq_bWjeliuamtx3sUDW-6hxYzXt5G1ShW5zdf8IbwETDFv7xCBPCVKTpXsSbp-tmQG-0VKRKPIBdEniqShzQN2y-vNOXqxEBSMHVAzud5VRPRs3awSoVuG5jMNsbma6UUlvz-yxOB1bQ/s320/WP_20170122_12_45_20_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Při odchodu jsem se ještě jednou
otočila a viděla jsem frontu na vstupenky na výstavu. Potěšilo mne že i ve mrazech
spousta lidí dala přednost návštěvě výstavy před vysedáváním u televizí v teple
domovů. Můžeme si myslet o oficiálních přístupech k přírodě cokoliv ale je
vidět, že pro mnoho lidí není lhostejné, v jakém prostředí žijí a jaká
krása je obklopuje.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWDn2Xxtm9EVTVJK1xBi6w_3V4yWqgibmf5ESKaGwJ-Pq2wODR40t3eutFCbsmFwGb8sll97wisxhpHWCIdLl-5-3VN0QicXFEvdGKuXvBK9LaYkxS9E19fv46fU9WCCDKms8UHGAfr5Q/s1600/WP_20170122_12_51_46_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWDn2Xxtm9EVTVJK1xBi6w_3V4yWqgibmf5ESKaGwJ-Pq2wODR40t3eutFCbsmFwGb8sll97wisxhpHWCIdLl-5-3VN0QicXFEvdGKuXvBK9LaYkxS9E19fv46fU9WCCDKms8UHGAfr5Q/s320/WP_20170122_12_51_46_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<span lang="RU" style="mso-ansi-language: RU;"><o:p></o:p></span> </div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-42954878963716092662017-01-29T04:46:00.001-08:002017-01-29T04:46:42.885-08:00Zážitky z Moskvy – Darwinovo muzeum
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Moskva je velká megapolis. Jsou
to stovky překrásných muzeí, galerií s výtvarným uměním, architektonické
skvosty. Každý si něco najde co ho zajímá. Pokud jste milovníkem přírody, pravé
místo pro Vás je Darwinovo muzeum. Pro mne osobně to je jedno z nejzajímavějších
muzeí kam se dá v Moskvě jít. Bylo založeno v minulém století známou
vědkyní, paní profesorkou Naděždou Ladyginou-Kots, která jako jedná
z prvních srovnávala vývoj a chování mláděte šimpanze a později vlastního
syna. Napsala o tom velkou monografii. O jejím významu svědčí i fakt, že byla
přeložena z ruštiny do angličtiny a je považovaná za klasickou etologickou
monografii. I dnes v jsou muzeu vystaveny nádherné obrazy znázorňující
šimpanze a jiné primáty. Muzeum má dvě budovy, spojené chodbou, nemusíte jít
ven abyste navštívili obě. V jedné z budov se nachází stálá expozice,
ve druhé se pořádají různé krátkodobé výstavy. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Většinou chodím do tohoto muzea
pracovně. Ale vždy, když mi skončí jednání, snažím se alespoň na hodinku
podívat na výstavy, které zrovna v muzeu jsou. Ani moje poslední návštěva
Moskvy nebyla výjimkou. A tak alespoň pár obrázků z výstav. První z nich
– O nové Guineji, se jmenuje Ostrov Papuánců a rajských ptáků. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbm-lTgnFXZe7S_I0hIGzan8yplEdvovYTM5Bo43G6Ad-t7JGWh8PQMb24RCcyBJeeMl_mn7kk-vguSj6kwvN8j3untAFs65ZSNzZyzTMmsKAFIPtDUv21Jv2N1SJ_4gDNg_ThBKpa_gA/s1600/WP_20170125_13_02_31_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbm-lTgnFXZe7S_I0hIGzan8yplEdvovYTM5Bo43G6Ad-t7JGWh8PQMb24RCcyBJeeMl_mn7kk-vguSj6kwvN8j3untAFs65ZSNzZyzTMmsKAFIPtDUv21Jv2N1SJ_4gDNg_ThBKpa_gA/s320/WP_20170125_13_02_31_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFt2cNKCu7iFHwucReL_p3v7LOkBIcOmSkAJzDA01wE5yC9cJRka2taFMul0xtEI46FG5fVzZDJK2e0A0trqW0AX0yEn47h1yVY_mta9fD8mshAU0kFtgf6H1hQrGR1q4h3HgsyNE0f0I/s1600/WP_20170125_13_01_25_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFt2cNKCu7iFHwucReL_p3v7LOkBIcOmSkAJzDA01wE5yC9cJRka2taFMul0xtEI46FG5fVzZDJK2e0A0trqW0AX0yEn47h1yVY_mta9fD8mshAU0kFtgf6H1hQrGR1q4h3HgsyNE0f0I/s320/WP_20170125_13_01_25_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Jsou zde vystaveny fotografie
Pavla Korzunoviče, motýli, exponáty mapující vzácné ptactvo. I děti si přijdou
na své, můžou si vymalovat obrázky motýlů a ptáčků, buď dle vlastní fantazie,
nebo podle vzorů, které najdou na výstavě.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg15TyAbsEBXzIoPbEC-3nkaIYm341MJDi_FmiiaQdbk4ei_wUuVSBSbqkN2FQrLfkwFXsRZ2o2xNpUvzHTjeY6sz1BqVwpm9QfDVT6-_0iTKVoDVSya28enavPcjvHlqxu0BsA7UgawAk/s1600/WP_20170125_12_50_41_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg15TyAbsEBXzIoPbEC-3nkaIYm341MJDi_FmiiaQdbk4ei_wUuVSBSbqkN2FQrLfkwFXsRZ2o2xNpUvzHTjeY6sz1BqVwpm9QfDVT6-_0iTKVoDVSya28enavPcjvHlqxu0BsA7UgawAk/s320/WP_20170125_12_50_41_Pro.jpg" width="179" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoqZY_WHoQmViCS0RBIbpy8T_f5HP777Dds_MDMgzyTYUpgii9ipwy0AuaFh6nwZwyKjRIY_Zv5rKcxo7bPvXHbW-CKeg6dhNfHGoa4qim0RlAHnUtNOmKWZrL1FS8f1-zsUF9OpuBmPo/s1600/WP_20170125_13_00_13_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoqZY_WHoQmViCS0RBIbpy8T_f5HP777Dds_MDMgzyTYUpgii9ipwy0AuaFh6nwZwyKjRIY_Zv5rKcxo7bPvXHbW-CKeg6dhNfHGoa4qim0RlAHnUtNOmKWZrL1FS8f1-zsUF9OpuBmPo/s320/WP_20170125_13_00_13_Pro.jpg" width="179" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
O patro níže probíhá výstava,
která mne hodně míle překvapila. Je totiž věnovaná jednomu z mých oblíbených
autorů, Jamesovi Herriotovi, autorovi nádherných knížek o životě veterináře na
anglickém venkově. Výstava je pořádána ve spolupráci s muzeem „Tle World
of James Herriot“ ve Velké Británii.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_2uPNecNUrt7pLjANTCCXdmdz8UWu5P2lcIixD0gc8LieW1JLBp6pNOxTp_tOJV6ADB9zG6jZ_M2plIZ-xQpNMfiPAiB9s8mCpQQ7cJbDiLafmH3YR0GhnDrV2op6vEzKlLS_dN3nEYA/s1600/WP_20170125_12_40_29_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_2uPNecNUrt7pLjANTCCXdmdz8UWu5P2lcIixD0gc8LieW1JLBp6pNOxTp_tOJV6ADB9zG6jZ_M2plIZ-xQpNMfiPAiB9s8mCpQQ7cJbDiLafmH3YR0GhnDrV2op6vEzKlLS_dN3nEYA/s320/WP_20170125_12_40_29_Pro.jpg" width="179" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKWxmTbc4xy0m-1oHMsEkhwv-se-wMv0iH_hN_4OXz1-0la4zkaxjnZg6ADcslvpUqaWTOfZ_N-EEAJOx3XVSqSCLFF5oSAx155zPU-4lveX5pjQDJi0WcXJkq80IRW4_6IiAsv7oZ_ZQ/s1600/WP_20170125_12_41_56_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKWxmTbc4xy0m-1oHMsEkhwv-se-wMv0iH_hN_4OXz1-0la4zkaxjnZg6ADcslvpUqaWTOfZ_N-EEAJOx3XVSqSCLFF5oSAx155zPU-4lveX5pjQDJi0WcXJkq80IRW4_6IiAsv7oZ_ZQ/s320/WP_20170125_12_41_56_Pro.jpg" width="179" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFW2uqPaJCVJSP7wSgnLcBy8ECuuUzN7BWRlocEXiL8OlwPOYsVfF8b5s2k1tKstiwmgTLJBUW07XSvcTTclblFfKrpxKlo8d9auzCse51osoDgBi1PHM_ZS5rsyOELkoG56RT0FfPSiE/s1600/WP_20170125_12_43_50_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFW2uqPaJCVJSP7wSgnLcBy8ECuuUzN7BWRlocEXiL8OlwPOYsVfF8b5s2k1tKstiwmgTLJBUW07XSvcTTclblFfKrpxKlo8d9auzCse51osoDgBi1PHM_ZS5rsyOELkoG56RT0FfPSiE/s320/WP_20170125_12_43_50_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfoL7cOWwhPjAm2JZLqATEqsdRnxyiMWtMQOC_8-yzgbuTnPCPcvsSJYJE6Q7ZZPbn49SDPgBzhoJVZ0ShseZVdflCJrTPlhAn00eB6LasyXM0sGfwsfHfCrrkEIsg1k94w8_uy_gaFL8/s1600/WP_20170125_12_45_38_Pro.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfoL7cOWwhPjAm2JZLqATEqsdRnxyiMWtMQOC_8-yzgbuTnPCPcvsSJYJE6Q7ZZPbn49SDPgBzhoJVZ0ShseZVdflCJrTPlhAn00eB6LasyXM0sGfwsfHfCrrkEIsg1k94w8_uy_gaFL8/s320/WP_20170125_12_45_38_Pro.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Snad těch pár obrázků Vás naláká při cestě do Ruska k návštěvě
tohoto velice zajímavého muzea. Mne určitě ano.</span>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-463893025744860152017-01-28T02:37:00.000-08:002017-01-28T02:37:32.416-08:00Návštěva Moskevské zoo – po dvou letech
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Tak jsem znovu v Moskvě a
znovu v Moskevské zoo. I když jdu za Kirillem a gorilami na stejné místo,
teď to má nový název. Už to není pavilon primátů ale pavilon Geralda Darrella.
Je tady busta známého milovníka zvířat. Také i pondělí, které před dvěma lety
bylo dnem v zoo bez návštěvníku, už je otevřeno i pro ně. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx9ZrxXBpJarcWUDlNGyoDTpn6jtM6363nnsUmL25uMYf7gMNtptfcDtodiDDcEGmG6ifB0O284_dU0EjZOskWQH2NUvM3-3agm1jSYOeMyEPcqOFqsXOaSgNgwfq39BRYeuqnvEPBEak/s1600/P1040001.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx9ZrxXBpJarcWUDlNGyoDTpn6jtM6363nnsUmL25uMYf7gMNtptfcDtodiDDcEGmG6ifB0O284_dU0EjZOskWQH2NUvM3-3agm1jSYOeMyEPcqOFqsXOaSgNgwfq39BRYeuqnvEPBEak/s320/P1040001.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p></o:p> </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
První moje kroky vedou do zázemí.
Tradiční čaj nesmí chybět, a pak se jde za zvířaty. V zázemí mají skoro
roční samičku Mimi, kterou mamina po porodu odložila. Moskevská zoo má
zkušenosti s vracením odchovaných mláďat orangutany zpět do skupiny
poměrně brzo – poslední snad ve 6 měsících. Mimi čeká ale jiný osud – půjde do
Velké Britanie, do záchranného centra Monkey World. Proto je zatím v zázemí
sama. Starají se o ní ošetřovatele, každým dnem očekávají transport. Tak snad
naposledy několik fotek Mimi.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBTL2bvaaz8wO_P_CHVdQLE2syTefH4BX-RfOUN5MDoEkAtH4dpr5cszcEJP2PD6w0KBKX9Tz0m5DMwU3cjvd-Jt8y_ZQYfAIMJVuSBMQ_YZUAqhCITaHUY3HS6h-bCvknF1SzMhMMKho/s1600/P1030991.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBTL2bvaaz8wO_P_CHVdQLE2syTefH4BX-RfOUN5MDoEkAtH4dpr5cszcEJP2PD6w0KBKX9Tz0m5DMwU3cjvd-Jt8y_ZQYfAIMJVuSBMQ_YZUAqhCITaHUY3HS6h-bCvknF1SzMhMMKho/s320/P1030991.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxfweYgxKFDmOJIRxBX_0L67Qjji6jHpcfP5vY-LKYVJrl9SMfsBVPQe_ro2PczOzbVpMBnGl7H_RpbAIS8vshJIWzuo0KbCa-0dVeb0proKHufcAc6X12BFJuyaa5_ygI5KTBwC5G9v0/s1600/P1030998.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxfweYgxKFDmOJIRxBX_0L67Qjji6jHpcfP5vY-LKYVJrl9SMfsBVPQe_ro2PczOzbVpMBnGl7H_RpbAIS8vshJIWzuo0KbCa-0dVeb0proKHufcAc6X12BFJuyaa5_ygI5KTBwC5G9v0/s320/P1030998.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Gorily jsou už pohromadě ve
skupině i s Amou. Je z ní pěkný puberťák. Kirilla má rada pořad.
Velice zřídka on a Ama jsou pohromadě, bez ostatních goril, a vždy je k tomu
důvod. Posledně měli Amu zvážit a ošetřit jí male zranění na ruce. Ama se
posadila Kirillovi na bodu a čekala, že ji bude zase vozit jako kdysi. Jenom už
na to je moc těžká, váží <st1:metricconverter productid="22 kg" w:st="on">22 kg</st1:metricconverter>.
Šla jsem s Kirillem když dával do výběhu ke gorilám salát. Venku byla
jenom Ama. Kirill házel zeleninu ode dveří dovnitř, dveře byli otevřené. Ama
mne viděla za zady Kirilla a několikrát se pokusila zdrhnou za mnou. Naštěstí
Kirill jí vždy chytil do náruče a vrátil zpět. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPpZz8mgJxeQ0Y_ECryf2ThGHu7uNEN6TnC99NbAPpwVqF-0A5wSeL9dFQhJy_rFj5yrefpJUDZn0fH5ktUh5uuCUzH3iYcoF9Iz8Wj4IoMB3WbbVT337lVKgeaii4a2sRVxMhBZwdJak/s1600/P1040033.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPpZz8mgJxeQ0Y_ECryf2ThGHu7uNEN6TnC99NbAPpwVqF-0A5wSeL9dFQhJy_rFj5yrefpJUDZn0fH5ktUh5uuCUzH3iYcoF9Iz8Wj4IoMB3WbbVT337lVKgeaii4a2sRVxMhBZwdJak/s320/P1040033.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTDBKW5oz6Q9vq_ymiKALNjC0WWR9kphPCo4Hm8NC_JdrMRURfk4GrcxUL7aDDKyvWUbnqBPshfAx_B-vAx_oySjxcPrU8466wGgcHhG4bevWWCbHU1Uzsc3vBgmomx1qLzvEwujLzGvg/s1600/P1040034.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjTDBKW5oz6Q9vq_ymiKALNjC0WWR9kphPCo4Hm8NC_JdrMRURfk4GrcxUL7aDDKyvWUbnqBPshfAx_B-vAx_oySjxcPrU8466wGgcHhG4bevWWCbHU1Uzsc3vBgmomx1qLzvEwujLzGvg/s320/P1040034.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Ve skupině je pohoda. Mají tam
malou gorilí holčičku o něco mladší než Arabu. Jmenuje se Afi, a to je třetí
potomek Kiry.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr_keUmI7lXJwFaG9zhsDxOMBOVSyCsbSOfmMrZCKjj70FNJ8lmSovDiEEIiAyP15lAuW35eOi1P9SJ18qlhVy6LmzNnm5Ggw1YZfljah8AAq_d8oOhjNXoLQKO4O9g0wq8KZT3iKkSIw/s1600/P1040042.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr_keUmI7lXJwFaG9zhsDxOMBOVSyCsbSOfmMrZCKjj70FNJ8lmSovDiEEIiAyP15lAuW35eOi1P9SJ18qlhVy6LmzNnm5Ggw1YZfljah8AAq_d8oOhjNXoLQKO4O9g0wq8KZT3iKkSIw/s320/P1040042.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvSXdrHsAByp4O1lmRG2owcRlo7ZK2jWroK2fP-rWoJ9lvReN0xaGb1jLYMH_67nKfybqwXlo2xaZi1bXj_Q0vv7DQqhcJjP4WGa9hRdgWcKYukDXyjj9MP9iOO7UddnkfyeIOzrGaY-8/s1600/P1040061.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvSXdrHsAByp4O1lmRG2owcRlo7ZK2jWroK2fP-rWoJ9lvReN0xaGb1jLYMH_67nKfybqwXlo2xaZi1bXj_Q0vv7DQqhcJjP4WGa9hRdgWcKYukDXyjj9MP9iOO7UddnkfyeIOzrGaY-8/s320/P1040061.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_-ycjLqKLSRt_jXD6XiUSGJExL0vLJqld9DVexW8K5wvM2aOnV_OIiA0wvcVhF2pJGI8812OrGwNJoWsIQjCHzqVmpM6ox-IuRm2UPmnUjxcaH0mfZA2VDYmBNil-ZqsdyC9gaJV6D8k/s1600/P1040063.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_-ycjLqKLSRt_jXD6XiUSGJExL0vLJqld9DVexW8K5wvM2aOnV_OIiA0wvcVhF2pJGI8812OrGwNJoWsIQjCHzqVmpM6ox-IuRm2UPmnUjxcaH0mfZA2VDYmBNil-ZqsdyC9gaJV6D8k/s320/P1040063.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Dvorská Shinda také nezahalí.
Kirill říkal že je velice inteligentní. Nedávno do výběhu zavěsili na strom
hlavolam s otvory, ve kterých jsou pamlsky. Shinda se vůbec nenamáhala k tomu
lézt nebo šplhat. Sedla si na strom, hlavolam přitáhla za provaz k sobě a
pak v klidu hodovala. Ama je po ní, děla totéž, i když občas k pamlskům
se musí dostat jinak, třeba z hamaky. Přece jenom má jednu ruku a nemůže
současně viset a tahat pamlsky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1tqy_ab7k0CefYJaxFJ4HxAcXjjY_DVfzQzKtjivdg0tHXB2fjqRCrYmBCYB7VCUVAjyr2P537gdmJAyeaNENS_3WuuV_6j82bJ9MagjVgfCu8Tqsn0l-k-oYhOLn4DtIavEWWmQ5l7I/s1600/P1040050.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1tqy_ab7k0CefYJaxFJ4HxAcXjjY_DVfzQzKtjivdg0tHXB2fjqRCrYmBCYB7VCUVAjyr2P537gdmJAyeaNENS_3WuuV_6j82bJ9MagjVgfCu8Tqsn0l-k-oYhOLn4DtIavEWWmQ5l7I/s320/P1040050.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwaKDHy5dOjNajCev8eTrbM3TghK01dZcBVe8RYxosS_FghYldAkxYn1GdV3_eupt0vIm98iU1zxkAmL6ZcRYNcKGWb1uuxYjVaNyHJwActtNFRwLZohoFvfKDv0vt24-9YXSOtszV8to/s1600/P1040059.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwaKDHy5dOjNajCev8eTrbM3TghK01dZcBVe8RYxosS_FghYldAkxYn1GdV3_eupt0vIm98iU1zxkAmL6ZcRYNcKGWb1uuxYjVaNyHJwActtNFRwLZohoFvfKDv0vt24-9YXSOtszV8to/s320/P1040059.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Veselo je<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>i orangutanů. V Moskvě mají dvě skupiny –
jak bornejské, tak sumaterské. Jediný problém je s focením přes sklo – mne
se to nějak nedaří, pořad to je s odlesky a trochu rozmáznuté. Tak pár
fotek jenom pro představu. A pak zase nashledanou v Moskevské zoo za rok
(doufám).</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdhfVwbTmVYscJb0JbuEFntvj7bfdZ3PZNlttgBtWlZ5Kcm8vMSXzqdPmf9u50ro3LbZeNawTyY8qJpLa3AIs4NF8bm60mMQw2BtsRKBi9YJu-YIBadO7ta9y84PjNeObyt_onT8Pf51E/s1600/P1040005.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdhfVwbTmVYscJb0JbuEFntvj7bfdZ3PZNlttgBtWlZ5Kcm8vMSXzqdPmf9u50ro3LbZeNawTyY8qJpLa3AIs4NF8bm60mMQw2BtsRKBi9YJu-YIBadO7ta9y84PjNeObyt_onT8Pf51E/s320/P1040005.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-78993625573229302952016-12-29T09:50:00.000-08:002016-12-29T09:50:52.099-08:00Co mi přinesl rok Opice<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Tento rok, rok Opice byl pro mne jako pro primatoložku
výzvou. Nastal čas bilancování. Celý rok se dá shrnout do jednoho názvu - Languři
duk. Byla to pro mne výzva. Před dvěma lety jsem rozběhla akci na jejich dovoz
do České republiky. Bohužel v Ústí to nedopadlo, ale já se nikdy nevzdávám.
Jsou i jiné záhrady, které se výzev nebojí. Jedna z nich je i Zoo Chleby.
Cely rok jsem sháněla pro sebe a pro Chebskou Zoo veškerou dostupnou literaturu
o těchto nádherných opicích. Chovat je v zoo mimo Asii – to je výzva pro
každého, kdo se do toho pustí. Jsou to převážně listožravá zvířata, a hlavní problém
je v tom, jak je bezpečně živit a chovat v našich podmínkách. Opice
nakonec do Česka dorazili až v létě. Byla jsem velice šťastná, že se to
povedlo. Od té doby jsou Zoo Chleby mojí srdeční záležitostí. Už máme řadu
nádherných fotografií, pořízených Janem Kadeřábkem. Bylo zaznamenáno i první
paření mezi dvěma snad už dospělými jedinci. Zatím vše vypadá dobře. Držím
palce opičkám, Zoo Chleby a sobě také, ať se i nadále vše vyvíjí dobře.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrtv93VT14pOIeVL3BrVwConSkL53BHyjZaV0KMqDS37lM4ptstqZTvnfxFooseH4AE5cs8MtracxpxvDNOiqVEay087H1b8OM5YiIl9XkZqM-8OhNVcmlw7vxay3ZytIOloqvAOsTY6M/s1600/IMG_4310.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrtv93VT14pOIeVL3BrVwConSkL53BHyjZaV0KMqDS37lM4ptstqZTvnfxFooseH4AE5cs8MtracxpxvDNOiqVEay087H1b8OM5YiIl9XkZqM-8OhNVcmlw7vxay3ZytIOloqvAOsTY6M/s320/IMG_4310.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Druhou události byla výstava fotografií bonobo z útulku
Lola ya Bonobo. Autor fotografií – čínský antropolog Jingzhi Tan, Ph.D., který studoval
tyto lidoopy v Demokratické republice Kongo. Výstava proběhla v prostorách
Pedagogické fakulty UK v Praze. Organizátory výstavy byli spolek
Drosophila, Zelení Poutnici a Ledva UK. I když už výstava skončila, pořád si můžete
prohlédnout fotografie na webových stránkách: <a href="http://www.vystavabonobo.cz/"><span style="color: blue;">www.vystavabonobo.cz</span></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz2RW6LcE2AO414zdiGzWVvZP3F31MAXuAF-k3esCwln39coBhbF7oA2z6iL4E2lYz0IU0NylDY24HlBRocY_XarObHxOf3DKn9LLGjYKzi576vlFT8cvbA1V7BpiXkntdsCmHV7CCqso/s1600/232854_002.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz2RW6LcE2AO414zdiGzWVvZP3F31MAXuAF-k3esCwln39coBhbF7oA2z6iL4E2lYz0IU0NylDY24HlBRocY_XarObHxOf3DKn9LLGjYKzi576vlFT8cvbA1V7BpiXkntdsCmHV7CCqso/s320/232854_002.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Další pro mne velice závažná událost – účast na Mezinárodním
Gorilla Workshopu v Mexiku. Ve městě Guadalajara se sešlo kolem 100
odborníků, kteří se zabývají gorilami jak v zoo, tak i v přírodě.
Skoro každá americká zoo, která gorily chová tam měla svého zástupce. Já jsem vyprávěla
o používání nástrojů u goril. Bylo to moc fajn setkání s kolegy. Pro
každého z nás byl zážitek si poslechnout jednoho z Gorilla Doktorů,
Eddyho Kambale, který se s kolegy stará o zdraví divokých goril a šimpanzů
v přírodě. Také mne potěšili zprávy z Apenheulu v Holandsku, o
kterých mluvil Arun Idoe. Všichni jsme tam byli jako jedna rodina. Když jsem mluvila
o našem Richardovi ze Zoo Praha, hned na to přikyvoval jeho chovatel Neil
Bemment ze Zoo Paington kde Richard vyrůstal. Arun zase věděl o našich Kijivu a
Šindě, protože v Apeldoornu se narodili. Třešničkou na dortu byly návštěvy
dvou mexických zoo v Guadalachara a Leon. Byly nejenom zajímavé, ale i
inspirativní.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWQMD-UEIZSWon9DjOmHAoPP_sw5deRmtMq79OGwbt7ytvfVXTuBQTiYAvg6fv7W9fj7WCBkfjZuuMk2r3N0CYoq-4juZv9Z6Nw6NbWdVbII3M18ti-9XkgZKuOl9V6MdR-sc46s2k2S8/s1600/P1030851.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWQMD-UEIZSWon9DjOmHAoPP_sw5deRmtMq79OGwbt7ytvfVXTuBQTiYAvg6fv7W9fj7WCBkfjZuuMk2r3N0CYoq-4juZv9Z6Nw6NbWdVbII3M18ti-9XkgZKuOl9V6MdR-sc46s2k2S8/s320/P1030851.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
A konec roku – mimořádná událost – návštěva Dr.Jane
Goodallové v ČR. Doufám že pro některé mladé lidí budou její přednášky
inspiraci jako kdysi před více jak třiceti lety byla inspiraci pro mne a mojí
životní dráhu její kniha „<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Ve stínu
člověka</i>“. S Jane se známe léta, měla jsem tu čest jí doprovázet při její<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>návštěvě v Česku před deseti lety.
Nakonec tady jsou dvě fotky pro srovnání. Sice jsme všechny o deset let starší,
ale poslání které Jane Goodall šíří po světě je pořád aktuální – chránit
přírodu, zvířata kolem nás, a cestu k tomu vidí především u mladých lidí,
kteří budou tvořit naši budoucnost.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ_AasSQnmfJOBWq8kigdxmYn_C5P-rhU_b0c5FhdarbHUOpLAbkoMlO0CeY0sg_iOtz4mAkW5_Uc2gLapjN-zGUENdOcMYGaIJdf54q_7HO39wZL5PTTKNGGdi7KDmYK-gtcg9U5BX3U/s1600/PICT0504.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJ_AasSQnmfJOBWq8kigdxmYn_C5P-rhU_b0c5FhdarbHUOpLAbkoMlO0CeY0sg_iOtz4mAkW5_Uc2gLapjN-zGUENdOcMYGaIJdf54q_7HO39wZL5PTTKNGGdi7KDmYK-gtcg9U5BX3U/s320/PICT0504.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsWG2zWFoiO-5BiAwnVP5lkRqdFrKH_o2ECU1DIBX04IPKSBEVhdZWURPIHf3uPFF_aoiFKCvuSZgCFhoJNW1mlpTO3qONn5oBMbDXGKhfyjm5R4rEgzZGwUqsBMPF3FQNiNz8OwN6VuI/s1600/Goodall1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsWG2zWFoiO-5BiAwnVP5lkRqdFrKH_o2ECU1DIBX04IPKSBEVhdZWURPIHf3uPFF_aoiFKCvuSZgCFhoJNW1mlpTO3qONn5oBMbDXGKhfyjm5R4rEgzZGwUqsBMPF3FQNiNz8OwN6VuI/s320/Goodall1.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "times new roman"; font-size: 12pt;"></span><br />
<span style="font-family: "times new roman"; font-size: 12pt;">Byl to dobrý rok pro primatoložku. Snad i další, rok Kohouta mne přinese
něco nového a pozitivního. Začínám hned v lednu – přednáškami o primátech
v Moskvě. Pak se uvidí…</span>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-44462142735594160262016-11-13T08:38:00.000-08:002016-11-13T08:40:47.877-08:00Mexiko hostilo International Gorilla Workshop 2016<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Ve dnech 31.10.-5.11. probíhal ve
městě Guadalajara v Mexiku mezinárodní workshop, věnovaný gorilám. Nemohla
jsem se nechat ujít možnost aktivní účasti na tomto workshopu. Workshop
probíhal v krásném prostředí. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkXO3W61fmZKdNBwP0rVwbmfG5C8UsKvpl03eaW_P4FWOmpIFOHRt4jkIKtifzxcP_q0_VexDDhWaPZ9n20AYp3Mp3s-B2ua6wTrvCscHQiuUlL4SyAyo-C1HdJ7vp1cL_SJjo-XQLfQk/s1600/P1030762.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkXO3W61fmZKdNBwP0rVwbmfG5C8UsKvpl03eaW_P4FWOmpIFOHRt4jkIKtifzxcP_q0_VexDDhWaPZ9n20AYp3Mp3s-B2ua6wTrvCscHQiuUlL4SyAyo-C1HdJ7vp1cL_SJjo-XQLfQk/s320/P1030762.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgslaiPxTrvhVNxXghhm_7dUZ6QfXUvT7B-M8gjr7Jrc5IiwDsn9Pbe-In5nw2c5SL5hfv3Nvy68NnjRXjpPJnfftYnCsBzOx2UaM5mv3TvF_CQXU29z-f4zBV_fmyyVlDiFqNkTwsEhQY/s1600/P1030763.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgslaiPxTrvhVNxXghhm_7dUZ6QfXUvT7B-M8gjr7Jrc5IiwDsn9Pbe-In5nw2c5SL5hfv3Nvy68NnjRXjpPJnfftYnCsBzOx2UaM5mv3TvF_CQXU29z-f4zBV_fmyyVlDiFqNkTwsEhQY/s320/P1030763.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4TCb4qaQXoykQ6KgG_raGVCebI4HiMVi1DkKUkP0a0pTv-wW_Fycez2f13v3rZr2YZ4l5ZNjbES1oMUH0cChfevqQoYLrtREZkR_z9GQxqFTQCZPgaoCfgJ4PGCgcotWQYRfUAqzkctI/s1600/P1030765.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4TCb4qaQXoykQ6KgG_raGVCebI4HiMVi1DkKUkP0a0pTv-wW_Fycez2f13v3rZr2YZ4l5ZNjbES1oMUH0cChfevqQoYLrtREZkR_z9GQxqFTQCZPgaoCfgJ4PGCgcotWQYRfUAqzkctI/s320/P1030765.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Byli na něm přítomní zástupci především
amerických zoologických zahrad, chovatel<span lang="RU" style="mso-ansi-language: RU;">é</span>, dobrovolníci, veterináři. Byli i zástupci Evropy, především pan Neil
Bemment ze Zoo Paignton ve Velké Británií, odkud přišel i Richard do pražské
skupiny goril. Pan Bemment informoval o stavu populace goril v evropských
zoo, sdružených v EAZA (Evropská asociace zoo a akvárií), a o změnách,
které se stali v rámci European Endangered species Programme (EEP) od
posledního workshopu věnovaného gorilám. Vždy je radostné slyšet, že se rodí
nová mláďata, že se daří vytvářet stabilní skupiny goril. Jsou tu ale i problémy,
které EAZA bude muset řešit. Všichni víme, že přesuny zvířat v rámci
evropských zoo, eventuálně zabránění reprodukce některých zvířat kvůli příbuzenským
vztahům, se řídí vědeckými principy. Není to na libovůli koordinátorů, které sbírají
informace o současném stavu a vydávají doporučení ohledně
reprodukce/nereprodukce jednotlivých zvířat. Zatím se daří stav goril
regulovat, otázka je jakým způsobem a jak dlouho to ještě bude únosné. Co se
zvířaty, které do reprodukce se nehodí? V současné době se provádí na
doporučení EEP kastrace mladých samců, se kterými se nepočítá do budoucna pro
reprodukci. Výhoda této metody – kastrovaný samec by možná mohl zůstat
v původní rodině. Nevýhody: změny fyziologie, hladiny hormonů, chování,
ale především nezvratnost tohoto stavu. Další metoda – antikoncepce u samic.
Výhody – kontrola reprodukce, po vysazení antikoncepce je možné samici znovu
zapojit do reprodukčního procesu. Nevýhody – ne vždy se daří vyhnout se
vedlejším účinkům (víz pražské samice Kijivu a Šinda). U Kijivu vše proběhlo
hladce, u Šindy už nikdo nedoufal že se jí podaří porodit mládě. Naštěstí
zázrak se stal a máme tu malého Ajabu. Třetí metoda – vytváření bakalářských
skupin samců – pro mne je nejlepší, tady je vždy naděje že některý z nich
dostane možnost mít svojí vlastní rodinu. Bakalářské skupiny samců jsou i v přírodě,
není to nic nepřirozeného. V tomto případě Zoo sdružená v EAZA by ale
musela investovat nemalé prostředky do vybudování nových chovných prostor a vzdát
se ambicí mít skupiny goril s mláďaty. I tak si myslím, že by to stálo za
to. Problém je, že v EAZA je zahrad mnoho, ale těch kdo gorily chová, zase
tolik není. I v Česku máme v současné době pouze dvě takové zahrady,
a to v Praze a ve Dvoře Králové. Na druhé straně jak informoval Neil
Bemment, existují zahrady mimo EAZA, které mají o gorily velký zájem, i o
samcové bakalářské skupiny. Jenom že EAZA se drží politiky neposkytnutí zvířat
do jiných zahrad, které členy EAZA nejsou. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
Tady vidím největší
problém, který bude muset EAZA čím dál tím více řešit. Co je lepší –
vykastrovat mláďata a nechat je v evropských zoo, nebo je předat po
předběžném zkoumání podmínek v jednotlivých zahradách, které členy EAZA
nejsou, ale jsou schopné se postarat o gorily na vysoké úrovni (a nejenom o ně),
do těchto zahrad. Zdaleka nejsou všechna zoo v Evropě členy EAZA. Před pádem
železné opony ani české zahrady nebyly. To ale neznamená že měli (samozřejmě ne
všechny) horší úroveň, než převážná většina jiných zahrad. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
A teď se
nacházíme v situaci, kde populace goril v přírodě devastují pytláci,
ebola a jiné nemoci, těžba dřeva a minerálů, ničení původních pralesů, občanské
války, změny režimů. Spousta nevládních organizací tam investuje obrovské
prostředky na záchranu goril. A v Evropě budeme mít čím dál tím více
kastrovaných samečků nebo samic s antikoncepcí, protože jsou jaksi navíc.
Ještěže zatím nikoho nenapadlo tak zvané gorily nevhodná k chovu utrácet
(vzpomeňte si na případ dvou lvů v Kodaňské zoo, kteří byli
z hlediska vedení zahrady staří a neperspektivní, tak je utratili, aby
uvolnili místo pro novou lví smečku). Musíme si uvědomit, že gorily
v zajeti žijí dlouho. Mají perfektní veterinární péčí, vyváženou stravu,
velké výběhy, nemají žádné predátory. Jedinci starší 40 let už nejsou
v zahradách žádnou výjimkou. Proto bude tlak na umístění zvířat mimo EAZA
větší a větší. Těším se, až to nastane a i jiné zahrady dostanou možnost tato
nádherná zvířata chovat, pokud k tomu budou mít odpovídající podmínky a
možnost kontroly.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNhL99IkEpU9fZsTqRhX4LFQVF8w8NXrpD5O0PX-hlf3qvGbmdQkHud_572-z38I6qZ7Ktg8Z_HLiKrnFLbX5B4APOF9UIXwU-DmMDvZcEA2lofT9Tsmt9n1YvE6xhCaHZKxR0HOGWhrw/s1600/P1030760.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNhL99IkEpU9fZsTqRhX4LFQVF8w8NXrpD5O0PX-hlf3qvGbmdQkHud_572-z38I6qZ7Ktg8Z_HLiKrnFLbX5B4APOF9UIXwU-DmMDvZcEA2lofT9Tsmt9n1YvE6xhCaHZKxR0HOGWhrw/s320/P1030760.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiMkCDU5om6BXARvazwQThdHM-1ErLey8dq9ci9ZA2us0ncrFrSBZQIGRRc1Sw4k5McEJv2vSdBzCQeSi7sKDYIusKWvwEVUNjWSFE5gujzKlvMNYLveHoiayxdn5POJE2lBnIVgwF5p0/s1600/P1030761.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiMkCDU5om6BXARvazwQThdHM-1ErLey8dq9ci9ZA2us0ncrFrSBZQIGRRc1Sw4k5McEJv2vSdBzCQeSi7sKDYIusKWvwEVUNjWSFE5gujzKlvMNYLveHoiayxdn5POJE2lBnIVgwF5p0/s320/P1030761.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<span style="font-family: "times new roman"; font-size: 12pt;">Vím, že jsou to moje smutné úvahy, ale nedalo mi to, nezmínit se o nich.
I jiné přednášky na workshopu byli velice zajímavé. Zástupci jednotlivých
amerických zahrad informovali o svých novinkách, o svých gorilách. Jeden den
byl věnován otázkám nemocí goril v zajetí a způsobech léčby. Velká
pozornost byla věnována bakalářským skupinám samců. Mne se nejvíce líbil
příspěvek Arua Idoe ze Zoo v Apeldoornu v Holandsku. O tom ale příště.</span>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-50306330345767851652016-05-31T01:03:00.000-07:002016-05-31T01:04:01.523-07:00Harambe – zbytečná smrt?<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Celý svět je šokován události,
která se stala v Cincinnati Zoo před pár dní. Malý chlapec přelezl zábradlí
u výběhu goril a spadl do vodního příkopu. Gorilí samec Harambe byl u chlapce, táhl
ho ve vodě, snažil se ho postavit na nohy. Vypadá to hrůzostrašně a hrůzostrašné
to doopravdy bylo. Především pro rodiče chlapce, pro přihlížející návštěvníky
zoo. Nakonec Harambe byl zastřelen, chlapec zachráněn bez vetší újmy na zdraví.
Okamžitě se rozpoutala diskuze zda zoo postupovala správně, zda gorilí samec
mohl ublížit chlapci, zda rodiče nesou vinu na tom, že dítě neuhlídali, zda
v zahradě jsou dostačující bezpečnostní zábrany ve výbězích atd.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<a href="http://www.wlwt.com/news/full-video-boy-falls-into-gorilla-world-exhibit-at-cincinnati-zoo/39781440"><span style="color: blue;">http://www.wlwt.com/news/full-video-boy-falls-into-gorilla-world-exhibit-at-cincinnati-zoo/39781440</span></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Co se vlastně stalo z hlediska
primátologa? Především se musíme uvědomit že gorily nejsou predátoři. Neloví
jiná zvířata, nejsou masožraví. Nejsou to ani šimpanzi, pro které malé opice
jsou kořist. Ano, jsou to obry ve srovnání s malým dítětem. Ne, nejsou
apriori agresivní. Dva podobné případy kdy dítě spadlo do výběhu goril stali
již dříve. V Zoo Jersej ve Velké Británií: </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=W-CMxMv34_A&feature=share"><span style="color: blue;">https://www.youtube.com/watch?v=W-CMxMv34_A&feature=share</span></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
a v Brookfield Zoo v USA:</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=sfC0gyCbpR4"><span style="color: blue;">https://www.youtube.com/watch?v=sfC0gyCbpR4</span></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
V obou případech to dopadlo
dobře. Gorily dětem nijak neublížili, chránili je. V USA samice donesla
chlapečka ke dveřím, kde ho převzali ošetřovatele. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Ze záběrů na videu v Cincinnati
Zoo je vidět, že samec spíš chlapce chránil. Pokud by chtěl mu nijak ublížit, mohl
to udělat, ale nekousl ho, neudeřil. Otázka je co by se mohlo stát o minutu, o
pár minut později. Rozhodně ječící dav ho znervózňoval. V takové situaci
jsou jenom dvě možnosti – buď zvíře odlákat, zavřít do zázemí, nebo zastřelit.
Není šance použit uspávací střelu. Uspávací látka nepůsobí okamžitě, zvlášť u zvířete
které je ve stresu. Samotný zásah šipkou samce mohl podráždit tak, že by
chlapce napadl. Do zázemí samce také nepodařilo odlákat. Proto nebylo jiné
možnosti než ho zastřelit. Stalo se.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Co dál? Plně chápu ředitele zoo.
Musel přijmout okamžité řešení. Neměl čas nijak analyzovat video, které my teď
můžeme rozebírat donekonečna. Určitě to pro něj nebylo snadné rozhodnutí. Ale
život člověka v tomto případě opravdu má přednost. Teď je na čase udělat
maximum pro to aby smrt Harambeho nebyla zbytečná. Možná teď v jiných zoo
znovu zhodnotí zda bezpečnosti opatření jsou dostačující, zda se nedá ještě
něco vylepšit. Možná pro spoustu lidí tato událost bude impulzem ke změně
pohledu na gorily. A příběh Harambeho bude mementem k zamyšlení jak gorilám
pomoci nejen v zoo ale i v přírodě. Pro spoustu z nich to nebude
nějaká gorila, nebude to nestvůra Kinkong kterou stvořili filmaři. Bude to Harambe,
nádherný gorilí samec, který malému chlapci neublížil ale zaplatil za lidskou
chybu svým životem. Truchleme za něj a udělejme vše proto aby ho smrt nebyla zbytečná.
R.I.P. Harambe.</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-11370630966916708642016-04-26T04:49:00.002-07:002016-04-26T04:49:50.350-07:00Jak sem (ne)zažila Černobyl
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Dnes to je 30 roků ode dne havárie atomové elektrárny v Černobylu.
Lide mé generace určitě mají různé vzpomínky na toto datum. I já jsem zažila
tyto události téměř na vlastní kůži. Týden po výbuchu jsem odlétala na výzkum
do Suchumi na Kavkaze. Přestupovala jsem kde jinde než v Kyjevě. Mám tam
spoustu přátel a příbuzných. Plánovala jsem tam zdržet na 3-4 dní, a teprve pák
pokračovat do Suchumi. Ve sdělovacích prostředcích mlžily, propaganda v samotném
Sovětském Svazu ještě více. Pamatují jak ve zprávách v televizi odsuzovali
cizince, které odjížděli v panice z Ukrajiny, přirovnávali je ke krysám,
kteří opouštějí loď.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
A tak jsem přiletěla do Kyjeva. Na letišti už na mne čekal kamaráď,
doma u něj oběd. Šla jsem ještě zablokovat let do Suchumi za tří dní. V pokladně
mne poslali za zástupcem Českých aerolinií. A ten pan mi zachránil život.
Okamžitě mne zablokoval let do Suchumi na nejbližší datum, což představovalo
čekání asi 4 hodiny. Říkal mi, ať letím co nejdříve a vůbec neuvažují o tom,
aby v Kielu se zdržela. Tak jsem ho poslechla. Nenapadlo mi ale nic jiného
než se procházet venku před letištěm a jist zmrzlinu. Nechtělo se mi sedět v hale.
Přitom tam všechno pořad myli – podlahy, sedadla, všechno. Tak jsem si schytala
dávky radiace, o které jsem ani netušila.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Zklamaný kamarád se vrátil domu, já letěla dál. V Suchumi
už šla šeptanda, aby lide nesušili prádlo venku, aby nenechali děti hrát na pískovištích.
Radiace tam nebyla tak velká, ale stejně úroveň byl vyšší než normálně.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Po třech týdnech jsem se vrátila do Prahy, a nemoc s ozáření
se projevila jak má – kraváci z nosu, které skoro nešlo zastavit, průjmy,
na které nezabírali žádné leky, zvetšené lymfatické uzliny. No, dostala jsem se
s toho poměrně lehce, až na ty následky. Nefunguje mi štítná žláza,
doživotně mám brat každý den leky. Trochu úsměvná historka se mi přihodila asi měsíc
po návratu. Nechala jsem ve Fotografii vyvolat filmy, co jsem měla s sebou
v Suchumi. Asi po týdnu mi volali zděšené zaměstnanci a říkali, že nevědí
co se stalo s mým filmem. Prý první půlka je jakoby na ní se dostalo
světlo, ale konec je dobrý. Tak jsem jím říkala, ať se s toho nic nedělají,
že to není jejích chyba. První půlku filmu jsem totiž fotila v Suchumi,
kde radiace byla vyšší, ale druhou v horách na Kavkaze, kam radioaktivní
oblak se nedostal.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Tak to je můj příběh spojený s Černobylem. </div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-40833434366738603242016-01-08T11:25:00.000-08:002016-01-08T11:25:37.184-08:00Červené opice ze Zanzibaru
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Náš fotograf a kameraman
z týmu Zelených Poutníků Jan Kadeřábek před pár týdny navštívil Zanzibar.
Podařilo se mu nafotit a natočit velice vzácné a zajímavé „červené opice ze
Zanzibaru“ - guerézy zanzibarské (<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Piliocolobus
kirkii</i>, syn. <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Procolobus kirkii</i>).
Tento druh guerézy je považován za endemita ostrova. Patří k jednomu
z nejohroženějších druhů opic. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHUG0JsnbkMQSobXRRN5Rdyf68Y4UpBURFgQ7H5ff8P3Jo7fu5ECYVdLMOCFG0v0jONUEKyheWfMG0hpkfsbU1WsKtQ_JpwNLs07DKg1x_GVBgSwY_UqVlpXp7QuLfMYGe7rQiRk9Rtw/s1600/IMG_2260.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHUG0JsnbkMQSobXRRN5Rdyf68Y4UpBURFgQ7H5ff8P3Jo7fu5ECYVdLMOCFG0v0jONUEKyheWfMG0hpkfsbU1WsKtQ_JpwNLs07DKg1x_GVBgSwY_UqVlpXp7QuLfMYGe7rQiRk9Rtw/s320/IMG_2260.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Jako vždy, i tady ke zmenšení
populace přispěla i lidská aktivita na ostrově. Původní tropický prales, která
kdysi pokrýval skoro celý ostrov, vymizel, zůstává ho asi jenom 5 procent. Také
počet gueréz je v současnosti kolem 2000 jedinců. Opice hynou i na
silnicích nebo jsou zabíjeny domorodci.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzPYJ7DEtjqHxKGIcfOi8S8E031Dwkq8cUHUikMXsjjKnazUGaSMILbvinF_oSg0EsiiohrDfLematRxBAPmjxmXqCET2qqnAlcA3wPSJjzwt7ETVSJHRpOCjxzj8LCVYBsIPqIJXtSPE/s1600/IMG_2262.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzPYJ7DEtjqHxKGIcfOi8S8E031Dwkq8cUHUikMXsjjKnazUGaSMILbvinF_oSg0EsiiohrDfLematRxBAPmjxmXqCET2qqnAlcA3wPSJjzwt7ETVSJHRpOCjxzj8LCVYBsIPqIJXtSPE/s320/IMG_2262.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2xmgw-IemXnmHrKaTKITMiHBXkuK_rN-YqatakHA4RbOe6x-8ptcx2VymTXfBrKrYJCN8l80OewTiiNTzoxr9av8npgK1nLmu00WTE_ZV1icHdQzwtpOd8DW4uTpn0jLcdA2RqkxQ-s/s1600/IMG_2264.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2xmgw-IemXnmHrKaTKITMiHBXkuK_rN-YqatakHA4RbOe6x-8ptcx2VymTXfBrKrYJCN8l80OewTiiNTzoxr9av8npgK1nLmu00WTE_ZV1icHdQzwtpOd8DW4uTpn0jLcdA2RqkxQ-s/s320/IMG_2264.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Tyto opice jsou listožravé, pojídají
též výhonky, květy, nezralé plody a semena. Sladké zralé ovoce nejedí. Po ztrátě
původního domova jsou nuceny pojídat listy ze stromů, které vysazují domorodci.
Často tyto rostliny obsahují jedovaté látky a vyvolávají u opic zažívací
potíže. Opice se naučily využívat zbytky dřevného uhlí, které domorodci
vyrábějí na ostrově ve velkém. Potom, co jsou haldy ze sbaleného dřeva rozebrány,
zůstává ještě dost uhlí i pro opice. Ty se ho naučily žrát při konzumaci listí
a předávají tuto dovednost dalším členům tlupy a mláďatům. Tak vznikla jedna
z takzvaných „kulturních tradic“, o kterých se mluví ve vědeckých kruzích
už pár desítek let. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6whSu3qq66E0mRSpn0x8UhbzeIMxG_4dhNWQ5t6QrfP_8oY62kYuwL0RlGdRPF4lpBD7Fxal5BMhHgcX6EzxcNpCAoZMPNyO5Up1jwB_V_XocUP3duRb4lpzVBt1nR_1hW8eJRTNLVN8/s1600/IMG_2266.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6whSu3qq66E0mRSpn0x8UhbzeIMxG_4dhNWQ5t6QrfP_8oY62kYuwL0RlGdRPF4lpBD7Fxal5BMhHgcX6EzxcNpCAoZMPNyO5Up1jwB_V_XocUP3duRb4lpzVBt1nR_1hW8eJRTNLVN8/s320/IMG_2266.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQi8g3Lwx3c_iPunK3grE0_gK7KMfRgbupDapU8rDg-o_IXLLKVYid53xnl4x9Q2ovbS9vRjXAGOpIUowvS4mPirZZ22vReaKOCVwP9iHnhlPixzRDKDABKwNPPW9UCyQV8z2kW0H6ass/s1600/IMG_2271.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQi8g3Lwx3c_iPunK3grE0_gK7KMfRgbupDapU8rDg-o_IXLLKVYid53xnl4x9Q2ovbS9vRjXAGOpIUowvS4mPirZZ22vReaKOCVwP9iHnhlPixzRDKDABKwNPPW9UCyQV8z2kW0H6ass/s320/IMG_2271.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Doufám, že zájem turistů o tato vzácná zvířata, rozvoj ekoturistiky na
ostrově a záchranářské programy umožní tyto nádherné opice zachránit.</span></div>
</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-48089678596736894482015-12-18T10:35:00.000-08:002015-12-18T10:35:21.321-08:00Dnešní den nemá chybu…
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Dnes byl nádherný den, Ráno sluníčko
a teplo. Spěchala jsem ven, protože mne čekala vzácná návštěva v zoo.
Sotva jsem vyšla z domu, přihnal se ke mne cizí mladý labrador, tak jsem s
ním ještě chviličku hrála. Pak pes se vrátil k majitelce, já jela dál.
Dnes zoo navštívil chovatel goril z Moskevské zoo, Kirill. Moc toho
prozradil o životě lidí v moskevské ZOO a zvířat, o které se stará. Kirill
a jeho další tři kolegyně mají na starosti v Moskvě skupinu goril, dvě
skupiny orangutanů (bornejské a sumaterské) a dvě skupiny gibbonů. Práce mají
nad hlavu, ale zvládají to skvělé. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOMCOdFAVrwOU7-lwqgf6Galdm7wnqKzE-DQSwdRcMOagfctTiKAFYmgEl8NsM2qtJm5X4Y6BA0G_owDvqYTuwrmDQCBxkuhkc5qrXz6JYp6Fl8YGn_BCDaGnbY4hY3zqQKD_yFzc30EY/s1600/DSC09801.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOMCOdFAVrwOU7-lwqgf6Galdm7wnqKzE-DQSwdRcMOagfctTiKAFYmgEl8NsM2qtJm5X4Y6BA0G_owDvqYTuwrmDQCBxkuhkc5qrXz6JYp6Fl8YGn_BCDaGnbY4hY3zqQKD_yFzc30EY/s320/DSC09801.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Dnes se mluvilo především o gorilách.
První z nich – malá Ama, dcera dvorské Šindy. Ama přišla o ruku když jí
bylo jenom 3 měsíce. Poměrně rychle se z toho dostala a je z ní
nádherné veselé gorilí mládě. Veterináři se obávali že kvůli ztrátě ruky se Amě
pokřiví páteř, ale vše vypadá dobře. Zádíčka má rovná, žádné zakřivení
v důsledku úrazu. Protože Ama byla vychována lidmi, byla otázka jak jí
zapojit do skupiny. Je to dlouhý proces ale vše probíhá až nad očekávaní dobře.
Ama zůstává ve skupině s ostatními členy gorilí rodiny prakticky celý den,
zhruba od 9 hodin ráno až do 4 hodin večer. Přes noc je zatím sama, čeká se na jarní
teplo, kdy gorily budou delší dobu, i přes noc, venku. Kirill vyprávěl, že ráno,
sotva se otevře šubr mezi ložnicemi, vlítne Ama k ostatním a honí se a
skotačí s druhým mládětem Kwabene. Jsou spolu celý den, pořad se po sebe
válí, nebo jezdí jeden na druhém po pavilonu. Ama si zatím ještě netroufne vyjít
po schodech nahoru do expozice, dojde do půlky, pak se raději vrátí. Vypadá to
opravdu velice dobře. Samec Vizuji na Amu vůbec není agresivní. Ze začátku jí
dal najevo kdo je doma pánem. Přitlačil jí rukou k zemí, Ama jako správná
malá gorilka se nebránila, pak jí Vizuji pustil a od té doby už jí nechává být.
Ama občas se tak rozdovádí, že ho kouše za paty, ale táta je v klidu.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD_BarhqpfijnMSp2hRU0XKfqtH3gnf5t4pKFw4Z_x8uzNaN5kuOK9C3tOyxHdlfjPh05GIMt1G0JI1O0LQ2x6OSZc9hK9_FuboFHRadiM5Ob5b0wyfYD6hm07FBWmqeIEh2481rDWht0/s1600/IMAG1690.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="191" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD_BarhqpfijnMSp2hRU0XKfqtH3gnf5t4pKFw4Z_x8uzNaN5kuOK9C3tOyxHdlfjPh05GIMt1G0JI1O0LQ2x6OSZc9hK9_FuboFHRadiM5Ob5b0wyfYD6hm07FBWmqeIEh2481rDWht0/s320/IMAG1690.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Šinda dvorská si zřejmě
neuvědomuje že Ama je její dcera. Občas jí popadne, podívá se na ní, a zase
pustí. Bohužel Šinda už další mládě mít nebude. Po porodu se u ní projevila
epilepsie. Proto dostává tlumící léky a navíc antikoncepci, protože nikdo neví,
co by se stalo při druhé březosti a dalším porodu. Má to ale zřejmě dědičné –
její sestry a matka také měli epilepsii. Jinak je ale Šinda podle Kirilla výjimečná
samice. Je klidná a velice hravá. S Kirillem jsou kamarádi, často si hrají
přes mříže. Nechává Kirilla, aby si na ní sáhl, vyměňují si kelímky od jogurtů,
nechá si podrbat nebo se zdraví s Kirillem za ruku. Jiná samice Kira na
sebe vůbec nenechá sáhnout. Babsi je taková správná babča, posadí se
v klidu v pavilonu, a mláďata (Ama a Kwabene) se kolem ní řádí jak
černá ruka. Šinda také v Moskvě ukázala, že si umí správně poradit se
stromy (asi jako Moja ve Španělsku). Nejdříve do venkovního výběhu u goril v Moskvě
vysadili keře. Kirill říkal že vydržely asi tak 30 minut, pak je Šinda všechny
vytahala. Pak dostali příkazem vysadit do výběhu dva vzácné stromy. Šinda na
druhý den okamžitě se přiřítila k jednomu stromu, nahnula ho a pak vytrhla i
s kořeny a pak ještě celý den ho tahala na ramenní po výběhu. Vizuji si
poradil s druhým stromem, jednoduše ho zlomil. Od té doby už žádné
zahradnické práce ve výběhu raději nedělají.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p> </o:p></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Tak jsem dnes strávila
s Kirillem a jeho doprovodem v Zoo celé dopoledne. Už se těším, jak
k večeří si dam houby naložené v soli (ne v octu), jak to dělají
v Rusku. Kirill mne dovezl dvě sklenice. Zkrátka imprinting zapracoval. Na
chutě domova nikdy nezapomenu.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
Dnešní den byl opravdu nádherný.</div>
</div>
</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-73736604908186122282015-09-30T09:26:00.001-07:002015-09-30T09:32:30.973-07:00Kde jsou etické hranice aneb účel svědčí prostředky?<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj1Gi_kP7Uxct6D6Vu7kPJ-vMxJZU3LUTOE23NLLT5YgO1dLTbsbFciSEkFBXgLlcOnc5rBpIuzDw-Js-0EBW06r-GLHIyVYI7vP9XMtWPhceQDLBBaLsrBs4nK78B5DeRDCxfEJ2T808/s1600/PICT0129.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhj1Gi_kP7Uxct6D6Vu7kPJ-vMxJZU3LUTOE23NLLT5YgO1dLTbsbFciSEkFBXgLlcOnc5rBpIuzDw-Js-0EBW06r-GLHIyVYI7vP9XMtWPhceQDLBBaLsrBs4nK78B5DeRDCxfEJ2T808/s320/PICT0129.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Mate radí zvířata? Ano, odpoví skoro každý. Jsme vychovaní
obklopeni plyšovými hračkami zvířat, roztomilými obrázky na tričkách, zvířátky
v dětských knížkách. Je dobře že naše děti se učí milovat přírodu od útlého
věku. Učíme naše potomky říkat, jak kočička mňouká, jak pejsek štěká, atd.
Zkrátka, většina z nás to má zakořeněné od útlého věku. Dobře to vědí í majitele
reklamních agentur, které kromě polonahých slečen často používají
v reklamách roztomilá zvířátka. Pokud jde o slečny, to je jejich svobodný
a většinou i dobře placený výběr. A co zvířata? Pochopím záběry, použité
z přírody nebo ze zoo, kde se natočí přirozené chování zvířat. Pochopím
legrační nebo roztomilé záběry zvířat, pokud jsou natočené náhodně. Pořád to je
milé a pro spoustu lidé zajímavé, zábavné, možná i poučné. Ale čím dál více mi
vadí použití cvičených zvířat v reklamách, často oblečených do lidských
oblečku, a nucených dělat věci, které v normálním životě by nikdy
nedělali. Co říct na tyto záběry – počet zhlednutí na Facebooku je už přes 14.777.804
zhlednutí: </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<a href="https://www.facebook.com/david.tan.12532/videos/668193706615704/?pnref=story"><span style="color: blue;">https://www.facebook.com/david.tan.12532/videos/668193706615704/?pnref=story</span></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Právě po takových záběrech mají zbohatlíci pocit, že si
můžou klidně pořídit taková roztomilá zvířátka jako domácí mazlíčky. Pak ti
mazlíčci vyrostou, začnou páníčkovi vadit, a šup s nimi do zoo (v lepším
případě). Pak si to pořídí nějaká celebrita, a tisíce fanoušků ji chtějí
napodobit. A nelegální trh se zvířaty kvete dál. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p>Někdy se natočí film, který
slouží jako sociální reklama. Třeba záběry na dialog přes Skype sluchově
postižené holčičky s orangutanem: <a href="https://www.facebook.com/hashtag/lovemattersmost?source=feed_text&story_id=1658513857718586" target="_blank"><span style="color: #003399;">https://www.facebook.com/hashtag/lovemattersmost?source=feed_text&story_id=1658513857718586</span></a>.
Cíl je bohulibý. Ochrana deštných pralesů, zabránění zakládaní dalších plantáží
palmy olejné, nepoužití produktu obsahujících palmový olej. Žádné oko nezůstane
suchým. Ale opravdu to pomůže? Otázek vzniká spoustu. Například, samotná
komunikace přes Skype. Je evidentní, že se točilo na minimálně dvě kamery, vše
bylo předem připravené. Záběr na znakující osobu na monitoru je pouze na
obličej – pokud vím, znaková řeč obsahuje gesta, která mají širší záběr mnohdy
až k pasu. Například tlumočníci do znakové řeči jsou v televizi zobrazeni
alespoň do pasu. Jak může orangutan vědět, co to je palmový olej? Ví, co je
palma – strom, listí, plody. Ale může pochopit proces získání oleje nebo
alespoň souvislost ze stromem? Přece pro něj je především životu nebezpečné
setkání s člověkem (chycení, postřelení, zabití matky…) nebo s ohněm,
který spaluje jeho domov. Pokud les hoří spontánně, nebo oheň založil člověk je
pro něj vedlejší. Musí se zachránit. Co bude pak na vypálené ploše – pastvina, plantáž
nebo továrna – to je už pro něj není podstatné. Přece orangutani nesedí léta od
založení plantáže a nečekají, až tam palmy vyrostou a pak z nich bude vyráběn
olej atd. Navíc samotné palmy nejsou pro orangutany apriori škodlivé. Existují
tisíce druhů palem, dokonce i palmy olejné jsou pro ně stromy, které se dají
použít ke stavbě hnízda, krmení atd. Zkrátka, podsouváme orangutanům (v tomto
případě předem naučené) myšlenky, které napadají nás, lidi. Jsem si jistá že
spousta lidi na zeměkouli neví co je to chemické složení nějakého produktu (pro
ně ořechové máslo je prostě ořechové máslo), nebo jaká je souvislost pěstováni palem
se zničením domova orangutanů. V tomto případě můžeme říct že účel světí
prostředky (natočení této scénky ve jménu boje s používáním palmového
oleje). Avšak kde je hranice, kam ještě můžeme? Věřím, že pro spoustu lidí to
je O.K. Pro mne už ne. Také nemám radost, že se ničí domovy orangutanů. Ale
dělat z lidí prosťáčky, a z orangutanů uvědomělé ochránce životního
prostředí, nabízet jim taková jednoduchá, a svým způsobem zmanipulovaná a zavádějící,
klišé – to je pro mě už za čárou.</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-43462984200300305082015-05-31T02:29:00.002-07:002015-05-31T02:30:45.575-07:00Marnost nad marnost.Dnes to nebude veselé povídání.
Už v dětství jsem věděla, že budu mít práci, spojenou s přírodou.
Všechna nemocná nebo zraněná zvířata v okolí vždy skončila u mne – nosili k nám
nemocné vrabce nebo holuby, kočky atd. Někoho se mi podařilo zachránit, někteří
zemřeli. Jednou u nás zabouchaly na dveře moje kamarádky a zvaly mne ven podívat
se na jeden strom. Bylo mi tedy asi 12 let. Žili jsme ve velkých domech, a ve
vnitrobloku jsme měli hezké dětské hříště, kolem kterého byl trávník a vysazené
mladé stromky. Byl konec května, pěkné počasí. Když jsem vyšla ven, kamarádky
mi ukázali dílo zkázy. Nějaký opilec zlomil mladou břízu, která rostla hned vedle
dvou stejně starých asi dvoumetrových stromků. Bříza byla ulomena těsně nad
zemí, ležela tam a my jsme si nevěděly rady, co s tím. Ulomený stromek se
držel jenom na par vláknech kůry, jinak byl celý kmen ulomený. Zvedli jsme ho
opatrně ze země, narovnali, aby okraje zlomu zapadly do sebe. Pak jsem ho pevně
přivázala gázou k ostatním dvěma stromkům, aby se nehnul. Nakonec jsem ho
zalila vodou, nic víc jsem udělat nemohla. A stal se zázrak, stromek přežil.
Koncem léta už jsem gázu přestřihla a dala pryč. Stromek pevně stál a žil mnoho
dalších let.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Před pár dny jsem si na to
vzpomněla, Zavolala jsem sestře, zda<span style="mso-spacerun: yes;"> by </span>ty
stromy nevyfotila a neposlala mi fotku, jak vypadají. Bohužel. Řekla mi že před
pár lety asi někomu vadili, tak všechny tří velké krásné břízy někdo pokácel.
Víc než 40 let nikomu nevadily, až teď. Utěšuje mě jenom jedno – že jsem se na
to nevykašlala, a že i díky mně ten strom mohl žít ještě více než 40 let a přinášet
lidem v okolí radost. Ale nakonec můžu jen smutnit a říkat: Marnost nad
marnost…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmzcp-wkqa1KNQ6yZsoHN6LapKCSEc6P_J2yo1m81fNT6e4L2_EGC9i9vGMk3ULXNtfMRCAepCTre-6aXqVrkLEHDlFCyk5_rEuWwD61eWlVHG9XuWOs5_n_1W7gvBOV_aV7StOYi_HXI/s1600/PICT0412.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmzcp-wkqa1KNQ6yZsoHN6LapKCSEc6P_J2yo1m81fNT6e4L2_EGC9i9vGMk3ULXNtfMRCAepCTre-6aXqVrkLEHDlFCyk5_rEuWwD61eWlVHG9XuWOs5_n_1W7gvBOV_aV7StOYi_HXI/s320/PICT0412.JPG" width="240" /></a></div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-37743526252169887492015-04-24T02:15:00.000-07:002015-04-24T02:15:24.063-07:00Na návštěvě u mých milovaných psů hasky
<br />
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Moje cesty po světě jsou vždy spojené s návštěvou
zvířat, pokud to je alespoň trochu možné. Poslední návštěva Ruska nebyla
výjimkou. Ocitla jsem se v kouzelném městě – turistickém a vzdělávacím
komplexu Etnomir (Etnosvět), v 90 km od Moskvy. Celý komplex je ohromný, <st1:metricconverter productid="140 ha" w:st="on">140 ha</st1:metricconverter>, představuje různé
kultury, národy světa, zvyky, tradice. Bydlela jsem v Himálajském domě,
což už bylo samo o sobě bylo zážitkem. Na území Etnosvěta se nachází ale u
část, věnována zvířatům. Je tady poměrně slušné terárium. Má zajímavou sbírku
zvířat, včetně kobry, kterou místní zoolog umí bezpečně vzít do rukou. Jsou
tady i dvě voliéry s různě zbarvenými bažanty. Nejvíce mne to ale táhlo na
chovnou stanici hasky (tady vybírám český ekvivalent anglického Husky).
V den mé návštěvy hodně sněžilo, opravdová ruská zima. Našla jsem hasky na
okraji Etnosvěta, u lesa. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVLuFiloCrPJjigQPglx1dsd9abxZEEJQ4WR0PH0Py7e0prauMiFdDa371AoPDvyI9PmKWp2MWOXMvkN5aFC55X90cqe6CxIsUy3KAX64ZQOMfcc0Zx7qF_rU6ZFoxjsET1Ybc0xVMIjw/s1600/DSC09782.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVLuFiloCrPJjigQPglx1dsd9abxZEEJQ4WR0PH0Py7e0prauMiFdDa371AoPDvyI9PmKWp2MWOXMvkN5aFC55X90cqe6CxIsUy3KAX64ZQOMfcc0Zx7qF_rU6ZFoxjsET1Ybc0xVMIjw/s1600/DSC09782.JPG" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Hasky jsou má srdeční záležitost. Spojeny s nimi jsou
moje dětské vzpomínky (měli jsme doma v různém období psa a fenu). Moje
srdce ale získala naše haskinka Jenny, která s námi strávila krásných 12
roku, než zemřela. Byla členem rodiny, naše druhé dítě. Proto jsem se za hasky
šla podívat, zima nezima, sníh nesníh. Haskie tady žijí v několika
propojených výbězích. Ten přední je zastřešený a má závětří, ale zvířata tu
jsou venku, nemají žádnou umělou podlahu, jenom zem. Jsou tady rádi, vidí na
lidí, které za nimi přicházejí. Často si vykopou důlek v zemi, lehnou si
tam a přikryjí čumák ocasem. Tato voliéra je propojena s další, kde už
zastřešení není, je to jenom oplocený kus palouku. Nakonec v nejvíce vzdálené
části jsou kotce. Zvířata nejsou nijak limitována v tom, v jaké části
komplexu mají být. Pokud chtějí, můžou být v kontaktu s lidmi, když
chtějí, zalezou do kotců. Všechny části jsou otevřené a propojené. Jedinou
uzavřenou částí jsou menší voliéry pro hárající feny, protože stanice nemá za
cíl být „rozmnožovnou“ a prodávat štěňata. I fena má možnost volného pohybu a
může si vybrat, zda být v kotci, nebo venku. Když jsem tam byla, tak
ležela na střeše kotce a pozorovala dění kolem. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpEbiZmwLcVeomOUk4OxsN8PBVxggfQq0qMFMg1fEIPp3caVf-4VM2e9hy_3sQkT3nv-A2EwfmIrYDkN7rpwwK6aqmqIbJRUcsA4tY5JV81aGFQQoGXHY3lyvCfIIgDb-C6P2YITfuQXc/s1600/DSC09783.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpEbiZmwLcVeomOUk4OxsN8PBVxggfQq0qMFMg1fEIPp3caVf-4VM2e9hy_3sQkT3nv-A2EwfmIrYDkN7rpwwK6aqmqIbJRUcsA4tY5JV81aGFQQoGXHY3lyvCfIIgDb-C6P2YITfuQXc/s1600/DSC09783.JPG" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Šla jsem neomylně k haskyum. V předním výběhu měli
asi 30 zvířat. Jsou tam tradičně zbarvení černo-bílí psy, pak světlé, skoro bílé,
ale měli i několik psů zbarvených do rezava. Oči u psů také byly různé – jak
modré, tak i hnědé, nebo každé oko jiné – modré a hnědé. Zvířata byla velice
přátelská, ostatně jak haskye obyčejně bývají. Na vrcholu hierarchie byli dva
obrovští psi – bratří. Když se jeden z nich postavil přede mne na zadní, a
přední tlapy mi dal na ramena, byl možná i o něco větší než já (i když jsem
malého vzrůstu – <st1:metricconverter productid="150 cm" w:st="on">150 cm</st1:metricconverter>).
Hladila jsem je, drbala za ušima – vše mne dovolili.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisO31vkz1XH7Xsu1WaDwUOY1JhxenPquuHPeQiipNg2zFu1bPmb33icbmi-pgBfFzuTAnVQtvJF4xfGohNdhPRHswRI_C2k-Vd0A-AaTQ3sa1zmKMW2QnqiTzVjT9qZRSs17bqfeQ3P4c/s1600/DSC09785.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEisO31vkz1XH7Xsu1WaDwUOY1JhxenPquuHPeQiipNg2zFu1bPmb33icbmi-pgBfFzuTAnVQtvJF4xfGohNdhPRHswRI_C2k-Vd0A-AaTQ3sa1zmKMW2QnqiTzVjT9qZRSs17bqfeQ3P4c/s1600/DSC09785.JPG" height="320" width="240" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
Moje bunda to odnesla – měla jsem na ní vrstvu zeminy od psích
nohou, ale nevadilo mi to. Stačila hodinka čištění mokrým ručníkem (pračka tam
není), a bunda byla jako nová. Tak jsem strávila hodinku u svých psích miláčků
a zavzpomínala na naší Jenny. Bylo to moc fajn.</div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; margin: 0cm 0cm 0pt -18pt; mso-margin-bottom-alt: auto; mso-margin-top-alt: auto; text-indent: 53.4pt;">
</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-20052231674074443852015-04-15T00:51:00.000-07:002015-04-15T00:51:56.203-07:00Zážitky z dětství – jako v pohádce o 12 měsících.
Zážitky z mého dětství jsou spojené s výlety do
lesa s mým tátou. I když jsem byla městské děvče, trávila jsem v lese
spoustu času. V létě jsem byla na prázdninách u babičky a ty jsou opravdu
dlouhé – celé tři měsíce. Táta mne bral do lesa každou volnou chvilku, třeba
jenom na hodinu po práci. Nasedli jsme do auta a už jeli spolu někam pryč
z města. Když mi bylo asi 10-12 roků, podzim u nás na Uralu byl mimořádně
teplý. Někdy koncem října obyčejně už sněží, ale tento rok bylo pořad teplo.
Tak nakonec jsme se s tátou vypravili na chalupu, abychom ji zazimovali.
Moc času to nezabralo, tak jsme tradičně vyrazili do lesa. Pole okolo už byla sklizena,
ale po okrajích rostlo množství velkokvětých kopretin. Bořila jsem se skoro po
kolena do zorané hlíny, ale nenechala jsem se odradit a nasbírala velkou kyticí
kopretin. Byli v tom sychravém podzimním počasí nádherné. Vrátili jsme se
do města, nechali auto v garáží a jeli domu tramvají. Začalo silně sněžit.
A tak já jako to děvče z pohádky hrdě nesla domu plnou náruč květin, kolem
padal sníh, a všichni, koho jsem potkala, se na mne udiveně dívali jako na
zjevení. Opravdová pohádka. Na ten zážitek nikdy nezapomenu, provází mne celý
můj život. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKpUnfuCWHjwVKxg1OxBR9-b8nILn-cHiRpHSRNsAnAZgy4rPaW8xoHFXTkGrIxcmWDZ-XbvGSbN7AhL89gDKqF7VNSoZjLGr4Cfbn4pCQwt2mIQYFYjy5gmEoZL0dKtXJ38WpNVNM3yw/s1600/11120527_10204199293678375_1265456736_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKpUnfuCWHjwVKxg1OxBR9-b8nILn-cHiRpHSRNsAnAZgy4rPaW8xoHFXTkGrIxcmWDZ-XbvGSbN7AhL89gDKqF7VNSoZjLGr4Cfbn4pCQwt2mIQYFYjy5gmEoZL0dKtXJ38WpNVNM3yw/s1600/11120527_10204199293678375_1265456736_n.jpg" height="293" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt;">
<o:p> </o:p></div>
<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS;">Fotku laskavě poskytla paní Miruška Hanáčková. Děkují.</span>Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-37460044331650095932015-04-09T15:26:00.000-07:002015-04-09T15:26:46.989-07:00Velikonoční pondělí ve známení goril
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify;">
<o:p></o:p> Po týdenním
pracovním putování v Rusku dostala jsem se do Moskvy zrovna na Velikonoce,
i když v Rusku pravoslavné Velikonoce teprve přijdou. Nemohla jsem ujit
příležitost navštívit Moskevskou zoo, respektive pavilon primátů, a hlavně
skupinu goril. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
Zoo
v Moskvě v pondělí je pro návštěvníky uzavřená, ale život se
nezastaví – probíhají každodenní práce spojené s péči o zvířata, údržba, úklid
atd. Byla jsem předem ohlášena a očekávána, kolegové na mne udělali čas. Po seznámení
se, popíjení čaje a vypravení o gorilách v Česku přišla chvíle, ve kterou
jsem i nedoufala. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
Moskevský
„gorilí táta“ Kirill mne provedl dlouhýma chodbami a po chvíli jsme se ocitli u
herny, kde byla malá Ama. Ama je gorilí holčička, dvouletá, která ve věku tři
měsíců nešťastnou náhodou přišla o pravou ruku. Lékařům se ji podařilo zachránit,
ruku už ne. Teď je Ama veselé gorilí mládě, které se přizpůsobilo svému
handikepu a řádí jako černá ruka (doslova) a v ničím se nezadá
s pražskými kluky Kuburim a Nuruem.</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
Pokud jí jedna
ruka nestačí, vypomáhá si pravou nohou a ústy. Je lechtivá, libí se jí, když si
s ní ošetřovatelé hrají. Největší radost má když dokáže lstí ukrást
Kirillovi svazek klíčů a pak s nimi peláší co nejdál to jde. Její další
osud se vyvíjí příznivě. Po odchodu do jiné zoo dospívajícího samečka Vikinga
ošetřovatele se snaží spojit dohromady Amu a ostatní členy skupiny. Zatím se daří
Amu dávat dohromady se dvěma dospělými samicemi –Šindou dvorskou (její matkou) a
starou samici Babsi. Tráví spolu denně určitý čas, který postupně se
prodlužuje. Začlenění probíhá v klidu, zatím žádné problémy nejsou. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
Kirill a další
tři ošetřovatelky, kteří mají na starosti lidoopy, tráví s Amou méně času
než dříve, aby postupně Ama vetší část dne byla s dospělými gorilami. Už
od začátku Ama má možnost celou dobu vidět, slyšet a cítit ostatní gorily,
protože její herna sousedí s ložnicí „dospěláků“, je oddělena pouze mříži
a pletivem. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv30fCD7M0mthqMu_0VU0AYqtMpZXYMxwcnQjHI6yoihlnijflJVcU3iokNwp1PGm2AxXPKNML9u_WM4_PGNRkJzdZcTn-ujR8bj-Kj2T52mKAy4dXwY4uqOd7-QZcbrV_De5hjVaPUrM/s1600/IMAG1676(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv30fCD7M0mthqMu_0VU0AYqtMpZXYMxwcnQjHI6yoihlnijflJVcU3iokNwp1PGm2AxXPKNML9u_WM4_PGNRkJzdZcTn-ujR8bj-Kj2T52mKAy4dXwY4uqOd7-QZcbrV_De5hjVaPUrM/s1600/IMAG1676(1).jpg" height="191" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
V současné
době Moskevská skupina goril má jednoho střibrohřbetého samce Vizuriho (je
otcem všech mláďat), tři dospělé samice Šindu, Kiru a Babsi, mladě Kiry samečka
Quabene (je to rošťák starý rok a půl), a Amu. Protože Ama je odchována lidmi, vypadá
a je větší než mláďata, která kojí matka v jejím věku. Ložnice pro gorilí
skupinu jsou v suterénu, gorily pak jdou </div>
do expozice v pavilonu po
schodech a dobře se u toho zacvičí. Mají také i venkovní expozicí
s množstvím parkosů a provazů. Obě expozice velikosti odpovídají těm
pražským. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGiLfhR1JI1PDt_LOk75xvHEDGcQFzqyOXfKYJoPYQ2-2Ao-qNR4a0HCZRTHKPUUWTESSKvCpbeDMmg3jRke7nNdHvfMTWEdTk_OYKSI2pzqw5k647L_3CQYvOyufGc2A8HAkbF1F1pd8/s1600/IMAG1690.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGiLfhR1JI1PDt_LOk75xvHEDGcQFzqyOXfKYJoPYQ2-2Ao-qNR4a0HCZRTHKPUUWTESSKvCpbeDMmg3jRke7nNdHvfMTWEdTk_OYKSI2pzqw5k647L_3CQYvOyufGc2A8HAkbF1F1pd8/s1600/IMAG1690.jpg" height="191" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtDxkC8liUeo9sW_XtIcSm4iFcywuObKhH-IopVETZ8OcqOPFzdd1G1pZYNo1rsN7xhoX5Z1XjRQDOUqiNHym44quu_SJmQW5gQcttFbMUbJ9uS-gf7ms-BoBWc19tFZVoGwT0x5DbRtQ/s1600/IMAG1691.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtDxkC8liUeo9sW_XtIcSm4iFcywuObKhH-IopVETZ8OcqOPFzdd1G1pZYNo1rsN7xhoX5Z1XjRQDOUqiNHym44quu_SJmQW5gQcttFbMUbJ9uS-gf7ms-BoBWc19tFZVoGwT0x5DbRtQ/s1600/IMAG1691.jpg" height="191" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1fZTLgZEjxJh50b0Sse8BoYTzOsbl2Y1cJuJfnyAGkefb4M680ycMiyq8Q0DSpI-tu1h2SFfZSx4OjhXl5Jm1iDKijiggWkzASsKcxsudMDQga4vNKSmcg00X7E9fIQ84U3vc8ccUlw/s1600/IMAG1708.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1fZTLgZEjxJh50b0Sse8BoYTzOsbl2Y1cJuJfnyAGkefb4M680ycMiyq8Q0DSpI-tu1h2SFfZSx4OjhXl5Jm1iDKijiggWkzASsKcxsudMDQga4vNKSmcg00X7E9fIQ84U3vc8ccUlw/s1600/IMAG1708.jpg" height="191" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
V Moskvě
je zatím ještě zima, zvířata ven v zimě nechodí. Kirill vyprávěl, že jsou
velice citlivé na změny počasí. Když je teplo a sluníčko, teší se ven do
výběhu, když je zataženo a pochmurno, zalehnou a spí. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 0pt; text-align: justify; text-indent: 35.4pt;">
I když jsem
nebyla na Velikonoce s rodinou, návštěva u goril v Moskvě stála za
to. Nedostala jsem výprask pomlázkou, mohla jsem si pohrát s Amou a jako
nášup jsem ještě strávila příjemný čas s kamarády a kolegy na Moskevské
Univerzitě. Letošní Velikonoce neměly chybu.</div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-37021206945175818422014-03-12T13:11:00.000-07:002014-03-12T13:12:00.708-07:00Jak je důležité pojmenovat zvíře<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Je samozřejmostí, že dáváme jména svým domácím mazlíčkům.
Jsou členy našich rodin, milujeme je, staráme se o ně, bojíme se o ně, když
jsou nemocní a soucítíme s nimi, pokud je něco bolí. Co ale se zvířaty,
které jsou na farmách, v průmyslových chovech nebo v zoologických
zahradách? Všechna tato zvířata mají (nebo měla by mít) svá identifikační
čísla. Ale stejně Vám každý ošetřovatel řekne, že má svého miláčka, kterému
jméno dá. Jednou mi Dr. Jane Goodallová vyprávěla, jak ji ze začátku její práce
se šimpanzi kritizovala vědecká komunita. Pojmenovat zvíře je přece tak
nevědecké! Ale protože šimpanzi, které studovala v Africe, svoje jména
měli, pak kdokoliv na světě, každý, kdo četl knížky napsané Jane věděl, kdo je
samice Flo, jak z malého Goblina vyrostl dominantní samec, jaký je osud
Fifi a její rodiny. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
I pro mě je důležité znát zvířata jménem. Vždy mi šimpanzi rošťáci
Jimi a Tedy z Liberecké zoo budou připomínat dobu, kdy jsem s nimi strávila
hodně času. Nebudou pro mne už nikdy anonymními šimpanzími samci, a nezáleží,
ve které zoo nakonec budou. Když čtu zprávy o Moje, vím, že to je ta naše
pražská Moja, která tady se narodila. I na dálku jí budu držet palce, ať je
zdravá a spokojená v nové rodině. I ta její španělská rodina už pro mne není
anonymní, stejně jako mláďata ve Stuttgartu, které sdílí osud s gorilím
mládětem Tanem. A tak časem zjišťuji, že poznávám spoustu zvířat nejenom
osobně, ale i na dálku. A zajímají mne nejenom jako objekt výzkumu, ale jako by
byla členy velkého příbuzenstva, které se rozrůstá po celém světě.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jsem přesvědčena, že pokud by zvířata nebyla pro mnoho lidí
jenom potenciálním zdrojem peněz, nebyli by tak krutí při zacházeni
s nimi. Platí to i u nás. Vždyť od nového roku zvíře už není věc, ale živý
tvor. To je překvapení, že?</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqfn6czKJzJbT4SyH6ndAPO812PPNlC5p34VrKJGLUvI12RlfjKjp0cUotBTRKCP6q7PMbErGv1iTuO5kOU65g7Bi7UQ9YUp5pElHj1rSt9vBuZ_HEsGvOIEvZ-n9ruIE7jXNCU3JboRk/s1600/Orang1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqfn6czKJzJbT4SyH6ndAPO812PPNlC5p34VrKJGLUvI12RlfjKjp0cUotBTRKCP6q7PMbErGv1iTuO5kOU65g7Bi7UQ9YUp5pElHj1rSt9vBuZ_HEsGvOIEvZ-n9ruIE7jXNCU3JboRk/s1600/Orang1.jpg" height="400" width="297" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9DnzELjZZMK_mdhE5sCerIJmNV5Zjn8U69gyVGTt1iC-O74CxPqOlyXOLlIpPrtUwB-iGNOxmVowRq7iLDv7kFyHka7DaTgGATs5fGc1u_yLPi0rZyn-cftHJHuZne8C1L-L7zNNAB0M/s1600/PICT0102.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9DnzELjZZMK_mdhE5sCerIJmNV5Zjn8U69gyVGTt1iC-O74CxPqOlyXOLlIpPrtUwB-iGNOxmVowRq7iLDv7kFyHka7DaTgGATs5fGc1u_yLPi0rZyn-cftHJHuZne8C1L-L7zNNAB0M/s1600/PICT0102.JPG" height="300" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com36tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-65878586445531893632014-02-04T00:02:00.001-08:002014-02-04T00:02:23.047-08:00Kouzla s dřevitkou<div style="text-align: justify;">
V zoologických zahradách a jiných chovných zařízeních pro primáty se často používá dřevitka – zbytky po opracování dřeva. Slouží především jako podestýlka. Na druhé straně v těchto zoo a chovných zařízeních skoro nikdy nejsou kameny – z hlediska bezpečnosti návštěvníků, samotných zvířat a celistvosti ubikací. Jenže velcí lidoopi, a to všechny druhy bez výjimky, jsou mistry v používaní nástrojů, včetně kamenů. Pokud ale nejsou, co s tím? A tady se projevuje tvůrčí potenciál tak inteligentních zvířat, jako jsou lidoopi. Udělají nástroje z toho, co mají po ruce, třeba i z dřevitky. Třeba pražská skupina goril – všichni jsou mistři v tomto oboru. Jenom namátkou: „Bačkůrky“ – vyrábějí Kijivu a Moja. Zablokování fotobuňky v pítku – fontána na hraní – Moja, Tatu, Kiburi. Utěrka – všechny dospělé samice. Použití dřevité vlny (podestýlky) jako chrániče na krk (límec). Dospělá samice gorily Bikira vytvářela z dřevité vlny chránič, který před pitím umisťovala na okraj prohlubně pro vodu u pítka. Tím si chránila krk a hrudník při pití proti tlačení na tvrdý okraj, eventuálně od mokrého nebo studeného okraje.Klobouk (všechny dospělé samice): Bikira (viz foto paní M.Hanáčkové).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPfIoSKBuNY7vgwgsjq5wpvWmgULYbRcKAhmU_zdYhWoLl4zTKgr-zOdcvlNd7mNJ9aaMqBURUReayJU63yrgR8iC8ReyTiH2Dvz5p0SXLNVZxVB18oLzHp9NCatYpVgn59a-iEUdhsVA/s1600/unnamed+(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPfIoSKBuNY7vgwgsjq5wpvWmgULYbRcKAhmU_zdYhWoLl4zTKgr-zOdcvlNd7mNJ9aaMqBURUReayJU63yrgR8iC8ReyTiH2Dvz5p0SXLNVZxVB18oLzHp9NCatYpVgn59a-iEUdhsVA/s1600/unnamed+(1).jpg" height="268" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Použití měkkého materiálu (látka) jako polštářku – při sezení na tvrdém povrchu. Dospělé samice goril v Zoo Praha často sbírají podestýlku (dřevitou vlnu), dělají z ní hromadu připomínající polštář a podkládají ho pod sebe při sezení na tvrdém povrchu (podlaha, špalky). Dokonce i gorilí samec Richard ukázal, že to také umí. Po výměně štěpek v pavilonu se bál po novém povrchu chodit. Proto si vzal hromadu dřevitky a před tím, než udělat krok, nasypal kus před sebe, stoupl na tento „umělý ostrůvek“, pak pro další krok znovu nasypal dřevitku a tak šel dál, pokud nepřekročil pás nové štěpky. Polštář pod lokte – gorily při pozorování dění v pracovně ošetřovatelů přes okno často podkládají pod lokte „polštáře“, pokud si přitom opírají lokty o tvrdý povrch. Není to konečný přehled aktivity goril, spojených s použitím dřevitky. Je zajímavé, že podobné aktivity jsme pozorovali i u ostatních lidoopů. Zvlášť „polštáře“ jsem viděla u bonobo v Zoo Frankfurt, u obojích poddruhů orangutanů v Zoo Chester nebo u orangutanů v Zoo Ústí nad Labem (viz foto Ňuninky – autorka Saša Hůlková). Také všechny druhy lidoopů, šimpanzi, gorily, orangutani si rádi v zajetí vystýlají dřevitkou hnízda, pokud jsou zhotovena z jiného materiálu. Umějí to velice dobře.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2fYQLRCUGSNlanFS7WA7odzcqWMY8Y5OTvB3lfe9KifUHtA_E3LFAmfaLR62GG7Ahf3peqoxiOvAP6gtKvQkeP9euqInZcGX5S_tPRBnbWl2VOjNNvj2aFavbKF3KKifuPRWBQ-K0O-U/s1600/unnamed.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2fYQLRCUGSNlanFS7WA7odzcqWMY8Y5OTvB3lfe9KifUHtA_E3LFAmfaLR62GG7Ahf3peqoxiOvAP6gtKvQkeP9euqInZcGX5S_tPRBnbWl2VOjNNvj2aFavbKF3KKifuPRWBQ-K0O-U/s1600/unnamed.jpg" height="278" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-55811004031108617392013-12-07T22:34:00.000-08:002013-12-07T22:34:07.986-08:00Bojíte se hadů?<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Já ano. Jsem zooložka a chápu, že bych neměla, ale stejně se na ně nerada dívám, ani na obrázcích. Jeden semestr na univerzitě jsme měli
kurz herpetologie a každý týden jsme měli na stole něco, co bylo s hady
spojené – obrázky, muzejní exponáty, hady zakonzervované ve formalinu a určené
k systematickému zařazení atd. Prvního živého hada – užovku – jsem držela
v ruce také až v průběhu terénní praxe na univerzitě. Když jsem
pracovala v subtropech, vždy mne polekala beznohá ještěrka, která vzhledem
připomínala malé hádě. Odkud se ten strach bere? Nevzpomínám si, že by moji rodiče se mnou o hadech vůbec kdy
mluvili. Spíš to mam zakotvené z dětských let, kdy jsem četla vše, co jsem
našla v knihovně od rána do večera a ráda se dívala na dokumenty o
zvířatech. Někteří psychologové si myslí, že strach z hadů máme genetický
daný. Já si to nemyslím. Vzpomínám si na sérií dokumentu o Lovci krokodýlů
z Austrálie, Stevovi Irwinovi. Pro
jeho dcerku byl nejoblíbenější hračkou právě had. Pak se nebála ani hadu
živých. Jiný vztah k hadům mají v Indii – často to je domácí mazlíček.
I u nás je spousta chovatelů, kteří na hady nedají dopustit.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A co naší nejbližší příbuzní – primáti? I tady je asi chování
spojené se strachem z hadů naučené. Spousta druhů primátů žijících ve
skupinách v tropickém a subtropickém pásmu se s hady potkává často. Pro hady jsou opičky kořistí. Často je
uloví. Pokud ve skupině jedna z opic hada uvidí, vydává poplašné zvuky.
V ten moment všechny ostatní opice
utíkají na stromy, dívají se na hada a křičí. A co primáti, které hada nikdy
neviděli?. Profesor Firsov v průběhu svých expedicí se šimpanzy mezi ně na palouk několikrát dával živého hada. Všichni šimpanzi, kteří tam byli, se
narodili v laboratoři a s hadem se předtím nikdy nepotkali. Bylo to
pro ně něco úplně nového. Proto, když hada uviděli, byli ze začátku velice
ostražití. Dívali se na něj z dálky, pak šli blíž. Potom se osmělil jeden
sameček a šťouchnul do hada klacíkem. Postupně se osmělil víc a víc a nakonec
popadl hada za ocas a hodil ho mezi ostatní šimpanzy. Ti se rozutekli. Stejně ale ze začátku reagovali na králíka,
takého prozkoumávali klacíkem.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Do pavilonu goril se na podzim čas od času se dostávají hadi také. Zalézají tam přes ventilační potrubí v období podzimní migrace od Vltavy ke skálám. Zalézají
do balíků z dřevitou vlnou a tak se dostanou i do expozice. Když se to
stalo poprvé, gorily to vyděsilo. Reakce ale byla stejná jako u šimpanzů –
nebojí se hada proto, že je had, ale protože to bylo něco nového, neobvyklého, živého, a hýbalo se to. Také to zkoušely nejdříve klacíkem. Pak když dělaly z dřevitky hnízda na noc, tak tu dřevitku důkladně prohledávaly. Jednou bylo v expozici hádě mrtvé. Gorily seděly kolem něj ale udržovaly odstup, úplně
se nepřiblížily. Jen dorůstající Moja na něj házela z dálky klacíky .</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tak co, koupíte si svému dítěti plyšového hada?</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSGhXKYSCFGpk6c45lmhibVmQ8wRWhiARbXtp_AhPFZZG0lwjisGjs2ITWdngturTxyGADCWJkBGpGCMf1Cud_6pwzTHzkYW_d-zSoEqeHRKHF5P8ymPZw1WXqVSTcA_8uuzlFOoe75y4/s1600/IMG_4556w.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSGhXKYSCFGpk6c45lmhibVmQ8wRWhiARbXtp_AhPFZZG0lwjisGjs2ITWdngturTxyGADCWJkBGpGCMf1Cud_6pwzTHzkYW_d-zSoEqeHRKHF5P8ymPZw1WXqVSTcA_8uuzlFOoe75y4/s1600/IMG_4556w.jpg" height="298" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2234211380720165244.post-49730400189729582322013-11-06T00:03:00.000-08:002013-11-06T00:03:23.801-08:00Na hodinku za gorilami<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Při poslední návštěvě USA se mi podařilo navštívit Zoo Walt
Disney Animal Kingdom. Zoo je úžasná. Nemalou roli v tom hraje i klima,
kde není nutné pracně a draho budovat uzavřené ostrůvky pralesa
v pavilonech a zimních expozicích. Obrovskou výhodou této zahrady je, že
rostliny přirozeně vytvářejí pro zvířata krásná zákoutí a nádherné scenérie.
Podařilo se mi najít v nabitém pracovním programu hodinu času. Proto jsem se rozhodla, že do zoo vyrazím ještě jednou. Den, který jsem tam předtím strávila, byl
především pracovní s návštěvou pracovních prostor zahrady, laboratoří a výzkumného
střediska. Na gorily moc času nezbylo. Skoro jsem je neviděla. A tak se jelo speciálně
kvůli nim. Ke gorilám se nejrychleji dostanete tak, že v části Zoo Afrika nastoupíte
na expediční vláček. „Expediční“ si svůj název zaslouží, připomíná podobné vlaky
v Africe, na střeše jsou hromady expedičních zavazadel, zastávky zařízeny ve stejném stylu. A také na jedné z nich, Harambe, se vystupuje. Od stanice
je to už jen několik minut a vstoupíte na velice citlivě členěný okruh, který Vás
ke gorilám dovede. Po cestě ještě uvidíte guerézy angolské, okapi, projdete
skrz „terénní laboratoř“ která má ilustrovat jak pracovali vědci Africe a
nakonec se dostanete ke gorilám. Mají tady dvě skupiny goril. Výhodou je uspořádaní
míst, odkud gorily můžete pozorovat. Prakticky obcházíte kolem dokola kopce, na
kterých jsou gorily vidět z různých stran. Musíte mít ale štěstí, aby jste
je viděly všechny. Nejvíce na mne zapůsobila skupina dospělých samců. Byly nádherní,
velcí, bylo na ně dobře vidět ze všech míst, kde se dalo buď fotit, nebo jenom
gorily pozorovat. Naopak druhá skupinka – rodina se dvěma mláďaty – jako kdyby
si hrála s návštěvníky na schovávanou. Od první prosklené výlohy byly vidět
na vrcholu kopce u linie horizontu, takže skoro vůbec. Z druhé strany
stejného kopce by se daly vidět lépe, pokud by zas nedávaly přednost zdržování se buď v křoví, nebo zase jenom na vrcholu stejného kopce a pořad
mizely. Viděla jsem je všechny, s focením už to bylo horší. Několik (i když
ne moc povedených) fotek snad Vám napoví, jaké krásné expozice gorily v této
zoo mají. Moc mne potěšilo velké množství laviček citlivě rozmístěných na
místech odkud byly gorily dobře vidět. Pro děti a zvědavé rodiče byli vždy v pohotovosti zaměstnanci zoo nebo dobrovolníci, kteří ochotně pomáhali
dětem se soutěžemi (pokud našly správnou stránku v sešítku
s gorilami, dostaly tam samolepku)
nebo fotili rodinky na pozadí výběhu se zvířaty, odpovídali na dotazy a
byly velice ochotní kdykoliv pomoci. Tolikrát jsem otázku „Can I help you?“ v životě neslyšela. Takže pokud Vás osud přivede na Floridu, hurá do Zoo.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWAxmpzaVWlDarTMeHPqnzlYQ_eWsjdimv7X3x35E5uq2ea4WXENtQC4bIxJWDY2xAQCdJC-S_JRGHHZpRehWmSPCTfJYP7sNnLFmMSUyDCXNryTGM6gH6fR85aoCkll7OHPeR8VLJcaw/s1600/DSC09655.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWAxmpzaVWlDarTMeHPqnzlYQ_eWsjdimv7X3x35E5uq2ea4WXENtQC4bIxJWDY2xAQCdJC-S_JRGHHZpRehWmSPCTfJYP7sNnLFmMSUyDCXNryTGM6gH6fR85aoCkll7OHPeR8VLJcaw/s400/DSC09655.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNRWWJW2NM0ZkbP6_MG14Fs190eB41O3PMA4KFOQNGZEjbgeCBtbh88ZVcY5KMBT7zJE09JCBEapYIZQjtr1XsX1atnZ-CwchnXNpbcKlMaA_emQwyK3qNd5pLcycAcJYbdnqqy6_dIcA/s1600/20131016_103956.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNRWWJW2NM0ZkbP6_MG14Fs190eB41O3PMA4KFOQNGZEjbgeCBtbh88ZVcY5KMBT7zJE09JCBEapYIZQjtr1XsX1atnZ-CwchnXNpbcKlMaA_emQwyK3qNd5pLcycAcJYbdnqqy6_dIcA/s400/20131016_103956.jpg" width="300" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_wTgpSS0pemyc97VmH9Qr9rAwMuarACjpoM-8A5ANUpkEUYXzIuMbBQ4_pomeI9ouSEq9tDyq-B5zWJxLpGbh4_wZoXOnEC6SOPXMtlr36m6_yyoY-Iwc8Nn3ZEmyrwHrMdTrl8F5_Mk/s1600/20131016_104943.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_wTgpSS0pemyc97VmH9Qr9rAwMuarACjpoM-8A5ANUpkEUYXzIuMbBQ4_pomeI9ouSEq9tDyq-B5zWJxLpGbh4_wZoXOnEC6SOPXMtlr36m6_yyoY-Iwc8Nn3ZEmyrwHrMdTrl8F5_Mk/s400/20131016_104943.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
Marina Vancatovahttp://www.blogger.com/profile/11369446600797679378noreply@blogger.com1