pátek 18. prosince 2015

Dnešní den nemá chybu…


Dnes byl nádherný den, Ráno sluníčko a teplo. Spěchala jsem ven, protože mne čekala vzácná návštěva v zoo. Sotva jsem vyšla z domu, přihnal se ke mne cizí mladý labrador, tak jsem s  ním ještě chviličku hrála. Pak pes se vrátil k majitelce, já jela dál. Dnes zoo navštívil chovatel goril z Moskevské zoo, Kirill. Moc toho prozradil o životě lidí v moskevské ZOO a zvířat, o které se stará. Kirill a jeho další tři kolegyně mají na starosti v Moskvě skupinu goril, dvě skupiny orangutanů (bornejské a sumaterské) a dvě skupiny gibbonů. Práce mají nad hlavu, ale zvládají to skvělé.

 


Dnes se mluvilo především o gorilách. První z nich – malá Ama, dcera dvorské Šindy. Ama přišla o ruku když jí bylo jenom 3 měsíce. Poměrně rychle se z toho dostala a je z ní nádherné veselé gorilí mládě. Veterináři se obávali že kvůli ztrátě ruky se Amě pokřiví páteř, ale vše vypadá dobře. Zádíčka má rovná, žádné zakřivení v důsledku úrazu. Protože Ama byla vychována lidmi, byla otázka jak jí zapojit do skupiny. Je to dlouhý proces ale vše probíhá až nad očekávaní dobře. Ama zůstává ve skupině s ostatními členy gorilí rodiny prakticky celý den, zhruba od 9 hodin ráno až do 4 hodin večer. Přes noc je zatím sama, čeká se na jarní teplo, kdy gorily budou delší dobu, i přes noc, venku. Kirill vyprávěl, že ráno, sotva se otevře šubr mezi ložnicemi, vlítne Ama k ostatním a honí se a skotačí s druhým mládětem Kwabene. Jsou spolu celý den, pořad se po sebe válí, nebo jezdí jeden na druhém po pavilonu. Ama si zatím ještě netroufne vyjít po schodech nahoru do expozice, dojde do půlky, pak se raději vrátí. Vypadá to opravdu velice dobře. Samec Vizuji na Amu vůbec není agresivní. Ze začátku jí dal najevo kdo je doma pánem. Přitlačil jí rukou k zemí, Ama jako správná malá gorilka se nebránila, pak jí Vizuji pustil a od té doby už jí nechává být. Ama občas se tak rozdovádí, že ho kouše za paty, ale táta je v klidu.

 


Šinda dvorská si zřejmě neuvědomuje že Ama je její dcera. Občas jí popadne, podívá se na ní, a zase pustí. Bohužel Šinda už další mládě mít nebude. Po porodu se u ní projevila epilepsie. Proto dostává tlumící léky a navíc antikoncepci, protože nikdo neví, co by se stalo při druhé březosti a dalším porodu. Má to ale zřejmě dědičné – její sestry a matka také měli epilepsii. Jinak je ale Šinda podle Kirilla výjimečná samice. Je klidná a velice hravá. S Kirillem jsou kamarádi, často si hrají přes mříže. Nechává Kirilla, aby si na ní sáhl, vyměňují si kelímky od jogurtů, nechá si podrbat nebo se zdraví s Kirillem za ruku. Jiná samice Kira na sebe vůbec nenechá sáhnout. Babsi je taková správná babča, posadí se v klidu v pavilonu, a mláďata (Ama a Kwabene) se kolem ní řádí jak černá ruka. Šinda také v Moskvě ukázala, že si umí správně poradit se stromy (asi jako Moja ve Španělsku). Nejdříve do venkovního výběhu u goril v Moskvě vysadili keře. Kirill říkal že vydržely asi tak 30 minut, pak je Šinda všechny vytahala. Pak dostali příkazem vysadit do výběhu dva vzácné stromy. Šinda na druhý den okamžitě se přiřítila k jednomu stromu, nahnula ho a pak vytrhla i s kořeny a pak ještě celý den ho tahala na ramenní po výběhu. Vizuji si poradil s druhým stromem, jednoduše ho zlomil. Od té doby už žádné zahradnické práce ve výběhu raději nedělají.

 

Tak jsem dnes strávila s Kirillem a jeho doprovodem v Zoo celé dopoledne. Už se těším, jak k večeří si dam houby naložené v soli (ne v octu), jak to dělají v Rusku. Kirill mne dovezl dvě sklenice. Zkrátka imprinting zapracoval. Na chutě domova nikdy nezapomenu.

Dnešní den byl opravdu nádherný.

10 komentářů:

  1. I já. Mám velkou radost, že se Amicka zapojuje.

    OdpovědětVymazat
  2. I já. Mám velkou radost, že se Amicka zapojuje.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky - škoda Shinduky. Amě držím pěsti :D

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné počteníčko, děkuji.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za hezké vyprávění. Často jsem se na Amu ptala v ZOO Moskva, ale byli na informace hodně skoupí. Jsem ráda, že se to mění a dozvíme se víc i o osudu malé Amy.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za krásné povídání. Jsem ráda, že malá Ama se tak krásně začleňuje. Líto mi je Shindy, ale takový je život. Paní Vančatová, prosím, pozdravujte pana Kirilla, a že mu děkuji za to, jak nádherně se o Amičku a ostatní stará. Všechna čest. Lenka Vaňková

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za krásné vyprávění. Ani jsem netušila že i gorily mohou mít epilepsii.

    OdpovědětVymazat
  8. Také děkuji za spoustu zajímavých informací, tyhle rodinné příběhy se nádherně čtou. I ty houby v soli mě zaujaly :-). Jarka Šulcová

    OdpovědětVymazat
  9. Moc vám děkuji za všechny dosavadní články, jsou opravdu pohlazením pro duši a k zamyšlení.
    Nejen v tomhle roce vám přeji hodně zdraví a lásky.

    OdpovědětVymazat