Velikonoční pondělí ve známení goril

 Po týdenním pracovním putování v Rusku dostala jsem se do Moskvy zrovna na Velikonoce, i když v Rusku pravoslavné Velikonoce teprve přijdou. Nemohla jsem ujit příležitost navštívit Moskevskou zoo, respektive pavilon primátů, a hlavně skupinu goril.

Zoo v Moskvě v pondělí je pro návštěvníky uzavřená, ale život se nezastaví – probíhají každodenní práce spojené s péči o zvířata, údržba, úklid atd. Byla jsem předem ohlášena a očekávána, kolegové na mne udělali čas. Po seznámení se, popíjení čaje a vypravení o gorilách v Česku přišla chvíle, ve kterou jsem i nedoufala.

Moskevský „gorilí táta“ Kirill mne provedl dlouhýma chodbami a po chvíli jsme se ocitli u herny, kde byla malá Ama. Ama je gorilí holčička, dvouletá, která ve věku tři měsíců nešťastnou náhodou přišla o pravou ruku. Lékařům se ji podařilo zachránit, ruku už ne. Teď je Ama veselé gorilí mládě, které se přizpůsobilo svému handikepu a řádí jako černá ruka (doslova) a v ničím se nezadá s pražskými kluky Kuburim a Nuruem.

 

Pokud jí jedna ruka nestačí, vypomáhá si pravou nohou a ústy. Je lechtivá, libí se jí, když si s ní ošetřovatelé hrají. Největší radost má když dokáže lstí ukrást Kirillovi svazek klíčů a pak s nimi peláší co nejdál to jde. Její další osud se vyvíjí příznivě. Po odchodu do jiné zoo dospívajícího samečka Vikinga ošetřovatele se snaží spojit dohromady Amu a ostatní členy skupiny. Zatím se daří Amu dávat dohromady se dvěma dospělými samicemi –Šindou dvorskou (její matkou) a starou samici Babsi. Tráví spolu denně určitý čas, který postupně se prodlužuje. Začlenění probíhá v klidu, zatím žádné problémy nejsou.

Kirill a další tři ošetřovatelky, kteří mají na starosti lidoopy, tráví s Amou méně času než dříve, aby postupně Ama vetší část dne byla s dospělými gorilami. Už od začátku Ama má možnost celou dobu vidět, slyšet a cítit ostatní gorily, protože její herna sousedí s ložnicí „dospěláků“, je oddělena pouze mříži a pletivem.

 

V současné době Moskevská skupina goril má jednoho střibrohřbetého samce Vizuriho (je otcem všech mláďat), tři dospělé samice Šindu, Kiru a Babsi, mladě Kiry samečka Quabene (je to rošťák starý rok a půl), a Amu. Protože Ama je odchována lidmi, vypadá a je větší než mláďata, která kojí matka v jejím věku. Ložnice pro gorilí skupinu jsou v suterénu, gorily pak jdou

do expozice v pavilonu po schodech a dobře se u toho zacvičí. Mají také i venkovní expozicí s množstvím parkosů a provazů. Obě expozice velikosti odpovídají těm pražským.

V Moskvě je zatím ještě zima, zvířata ven v zimě nechodí. Kirill vyprávěl, že jsou velice citlivé na změny počasí. Když je teplo a sluníčko, teší se ven do výběhu, když je zataženo a pochmurno, zalehnou a spí.

I když jsem nebyla na Velikonoce s rodinou, návštěva u goril v Moskvě stála za to. Nedostala jsem výprask pomlázkou, mohla jsem si pohrát s Amou a jako nášup jsem ještě strávila příjemný čas s kamarády a kolegy na Moskevské Univerzitě. Letošní Velikonoce neměly chybu.